středa 18. května 2016

Ode mě nějak moc slova kouzelné na to, že je to Odvrácená tvář lásky...

Odvrácená tvář lásky

Autor: Colleen Hoover

Originální název: Ugly Love

Počet stran: 338

Vydavatelství: YOLI

Anotace: Neptej se na minulost a nepočítej s budoucností... Dvě jasně daná pravidla. Jak dlouho ale můžou fungovat v lásce? Když se vysokoškolačka Tate Collinsová na čas přestěhuje ke svému staršímu bratrovi a seznámí se s jeho kamarádem, pilotem Milesem Archerem, není to rozhodně láska na první pohled. Není to dokonce ani přátelství, jen vzájemná prudká a neovladatelná touha. Miles kupodivu váhá déle než Tate, ale nakonec i on potlačí svoje zábrany. Už po prvním milování je zřejmé, že fyzicky si oba dokonale vyhovují. Oboustranná domluva zní jasně: on o lásku nestojí, ona na ni nemá čas, takže zůstanou jen u sexu. Jenže Tate brzy zjišťuje, že chce se záhadným, uzavřeným a posmutnělým Milesem prožít mnohem víc. Že chce porušit obě jeho pravidla: neptat se na minulost a nepočítat s budoucností. Jenže Miles sám už si není jistý, jestli je dokáže dodržet. Protože láska je silnější než pravidla, sliby a odhodlání. I když její odvrácená tvář je tak děsivá…

Dva příběhy. Dva různé roky. Dvě dívky. Jen jeden Miles.

"Nejsem hlupák. Vím, co s člověkem dělá chtíč. Chtíč od slova chtít. Chtíč chce to co nemůže mít. Chtíč chce, abych chtěl ji. Rozum chce, aby zmizela."
- Miles

Kniha, která mě okouzlila hned svou grafickou úpravou a to nemyslím jen obálkou. Obálka je použita z originálu a tak se mi to líbí nejvíc. Nemám ráda, když je jiná než originál. Pak podle mě ztrácí svou část, kterou autor zamýšlel. Navíc je jednoduchá a výstižná, což ně na téhle obálce baví.


A co ten vnitřek? Není tam toho po té grafické stránce, nebo spíše stylistické stránce moc, ovšem zaujalo mě i to málo. Mám ráda Colleen, že mě vždy něčím příjemně překvapí. V této knížce mě od ní zaujalo to, jak je příběh napsaný. Nejen, že je psán z pohledu obou, ale mě nejvíc okouzlilo to, jak je příběh napsaný a jak je text zarovnaný. Od začátku je to psané normálně. Tedy text zarovnaný do bloku, klasické souvětí, klasicky psaná přímá řeč. Zkrátka takový normální den. A pak se v tom dnu něco stane. Něco výjimečného. Něco kouzelného. A pak najednou přechází text do středu. Věty se začnou zkracovat. Pak už stačí jen jedno slovo. Jedno slovo, které se může opakovat. Jedno slovo, které vás úplně vtáhne do děje. A přesně tohle mě v knížce okouzlilo.

"Dívá se na mě, jako by doufala, že si nějak odpovím sám.
Nemůžu.
Ticho.
Ticho.
Ticho.
HLASITÉ OHLUŠUJÍCÍ TICHO.
Chci si zakrýt uši rukama.
Chci si zakrýt srdce brněním."
- Miles

Tate, hlavní postava v knížce, se stěhuje ke svému bratrovi do bytu. Ovšem nemůže se do jeho bytu dostat. O dveře je totiž opřený nějaký muž, který je tak opilý, že ho nemůže vzbudit. No a její bratr jí nemůže pomoct, jelikož je v práci... Tohle je hodně stručně popsán začátek knihy, který mě začal opravdu bavit od začátku. A to myslím opravdu bavit. Dost jsem se u kapitol, které psala Tate, nasmála. Přišlo mi to takové hezky ze života.

"Můj puls se zbláznil. Vlastně to bylo smutné. Jsou to jen jeho prsty, Tate. Nedovol, aby to s tebou takhle mávalo."
- Tate

A pak jsou tu kapitoly, které píše Miles. To jsou ty kouzelné. Ty, u kterých jsem měla chuť všechny je probrečet. Znám totiž styl Colleen a něco mi řeklo, že tyhle kapitoly budou důležité. Kouzelné a přitom smutné. Sice jsem je neprobrečela, teda ne všechny, ale nehorázně jsem si ty kapitoly od Milese užívala. A mohla za to Colleen, jelikož to psala chvílemi, jako básně v knížce Život jedna báseň. To mě na tom prostě bavilo.

"Úsměv na jeho rtech byl jako začátek básně."
- Tate

Odvrácená tvář lásky je taková hezká pohádka, která spíše potěší než urazí, a zároveň i dojme. Kdybych měla zhodnotit všechny knížky, které jsem od této spisovatelky četla, tak tuto bych zařadila až pod Maybe Someday a Bez naděj. Takže na třetí místo celkově ze šesti.

"Myslím, že když muž jednou pozná odvrácenou tvář lásky, už ji nikdy nechce spatřit znova."
- Kapitán

No a jak tuhle recenzi ukončit? Asi jedině tím, že tuhle knížku doporučit. Je to hezká oddechovka. Zase. Já vím. Jenže takové knížky u mě teď vedou a nejvíc mě baví. Ovšem u této oddechovky mě potěšilo, že konec nebyl až tak dobře předvídatelný a navíc tam bylo, aspoň tedy pro mně, to kouzlo.

"... a najednou mi to dojde.
Všechno to za to stojí.
Krásné chvíle, jako je tahle, vynahrazují celou
odvrácenou tvář lásky."
- Miles

Takže pokud vás můj názor, nebo citáty, nebo cokoli jiného z tohohle článku zaujalo, tak utíkejte do knihovny nebo knihkupectví a přečtěte si odvrácenou tvář lásky. Nebo už jste ji četli? No tady je každopádně ještě jedno lákadlo. Colleen Hoover se spojila znovu s Griffinem Petersonem, stejně jako u knížky Maybe Someday, a tady je píseň speciálně k Odvrácené tváři lásky. :)


A teď už hodnocení!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu moc ráda za každý váš komentář. :)