čtvrtek 24. listopadu 2016

Citáty z knih #2

Drahý příteli

Autoři:
Anne-Laure Bondoux
Jean-Claude Mourlevat

Už dlouho jsem žádné citáty z knihy takhle nevypsala a důvod je prostý. Dlouho mě žádná kniha neoslovila tolik jako Drahý přítel. Tak a proto tu pro Vás mám nový článek plný skvělých vět, které jsem v této knize objevila. Možná nad touto knihou už delší dobu přemýšlíte a stále jste se nepřiměli k tomu, se do ní vrhnout, tak třeba vás tyto věty, které jsem vybrala, přesvědčí o tom, že právě tato kniha je určena přesně pro vás...



Tak a hurá na ně...
"... já sám jsem klidný a tichý, ale povedly se mi jen děti neustále řvoucí..."
str. 22

"Erotický román? Vy jste se úplně zbláznila! Vážená paní, já jsem příliš dobře vychován."
str. 67

"... pak jsem se šla, přesně jak jsem tvrdila, zkrášlit. Pro mne je to utrpení, proč si o sobě myslím, že jsem ošklivá, i když jsou muži i ženy, kteří se hodně snaží, aby dokázali opak."
str. 73

"Pierre-Marie (který teď lépe rozumí tomu, jak se cítí pakůň vydaný napospas šelmě)"
str. 124

"A nezapomeň, že život existuje i mimo knížky, jo? Opravdový život, plný opravdových lidí."
str. 149

"Rozumím teď lépe svému dědečkovi, kterého vždy sejmula tři slova Chemin des Dames: selhal mu hlas, sundal brýle, aby si mohl osušit oči. Skončím jako on, s tím rozdílem, že já nebojoval u Verdunu."
str. 152

"PS: Máte pravdu, nejsme bohy."
str. 155

"Ano, s tímhle vším se dokážu vyrovnat. Nastavím hřbet, zamknu srdce na dva západy, neřeknu ani slovo, potlačím svou hrdost a snesu to."
str. 204

"Když jsem tohle četla, seděla jsem naštěstí na posteli a mohla jsem padnout naznak a nic si nezlomit."
str. 223

"A koš jsem vysypal. Mému počítači se nelíbilo, že dělá něco, co nelze vzít zpět. Zeptal se mne: Opravdu chcete tento soubor trvale odstranit? Poděkoval jsem mu za úzkostlivost a klikl na ano."
str. 240

"Jsem velká. Jsem tlustá. Jsem bruneta. Budiž, ale to podstatné jste si nechala pro sebe, a sice že jste... Ne, tohle nejsou tři tři tečky, to jsou tři tečky... psané velkým písmenem! Je nutné vyslovit je neslyšně, a pomalu u toho kroutit hlavou: vy jste opravdu..."
str. 276

Tak co, jak se vám ty nejlepší věty z knihy líbili? Oslovili vás tolik co mě? Nemohla jsem si odpustit tu poslední citaci. Pierre-Marie se totiž neustále navážel do mích oblíbených tří teček, které nakonec také použil a tím mi udělal nekonečnou radost... Máte taky nějakou knihu, ve které se vám líbí pomalu každá desátá věta a máte potřebu si ji zapamatovat nebo si ji alespoň zapsat? Anebo máte naopak nějakou oblíbenou činnost či věc a některá z knížek, kterou čtete, se do toho akorát tak naváží, že máte sto chutí vlézt do příběhu a vysvětlit jim, že se mílí a že je to naopak hezké?

Mějte se krásně,
vaše knihomolka Šárka!

Celou recenzi na tuto knihu najdete ZDE.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu moc ráda za každý váš komentář. :)