středa 21. prosince 2016

Český román o životě...

Vertigo

Autor: Patrik Hartl

Počet stran: 144

Vydavatelství: Knižní klub

Oficiální anotace: Novela Vertigo se odehrává v devadesátých letech dvacátého století. Tu dobu autor zpřítomňuje hovorovou řečí, sarkasmem a bezmocností, celkovou deziluzí – někde na pomezí toho všeho se rodí příběh hlavního hrdiny Dušana. Dospívá v době, kdy kolem něj letí roky možností, privatizací, ale i roky bankrotů a osobních tragédií. Sedmnáctiletý Dušan žije v tomhle porevolučním šílení svůj pomalý život, ve kterém se o své místo na slunci perou jak hormony, tak nepochopení rodičů. Někde tam na pomezí loudání se po světě, pití piva, poslouchání hudby, lovení ryb na pytlačku a sledování spolužaček se rodí první velká láska. Jenže ta – jak to už u takových lásek bývá – je jako kometa: zazáří, oslní, způsobí závrať, vertigo. A pak zmizí, aby za sebou nechala otevřené dveře do světa dospělosti.


"Pokrčí rameny.
To mu jde nejlíp.
Krčení rameny.
Život jde dál, uhání po kolejích a Dušan krčí rameny a kouká pánu bohu do oken."

Sedmnáctiletý student Dušan právě začal 4. ročník na gymnáziu. Poslouchá svou oblíbenou muziku. Soutěží s kamarádem Kašperem o to, kdo uloví víc ryb na pytlačku. Chodí k přátelům na večírky. Dívá se po dívkách. Jednoduše řečeno si užívá svůj obyčejně neobyčejný život v roce 1994.

Jenže život není jednoduchý. Není jednoduchý, když vám je přes třicet a už vůbec není jednoduchý, když je vám sedmnáct. Musíte stále poslouchat rodiče, i když jste v podstatě dospělí. Čekají vás maturitní zkoušky a výběr vysoké. A pak je tu ještě otázka vašeho milostného života…

"Dušan se potácí mezi patosem a cynismem."

Kniha, která se někomu zdá perfektní, anebo si myslí, že je naopak o ničem. I tak může na první pohled vypadat kniha, která získala cenu v 21. ročníku Literární ceny knižního klubu v kategorii román. Ani nevím, proč jsem si knihu vlastně pořídila. Názory, které jsem četla, byly spíše negativní, ale i přes to jsem si knihu nakonec koupila. A nelituji toho.

O této knize se dá jednoduše říct, že je o životě. Nic v ní nechybí a naštěstí tam ani nic nepřebývá. V příběhu je zkrátka život sedmnáctiletého kluka. Může se tedy zdát, že je kniha nudná, ale copak je život nuda? Není. V životě každého se stále něco děje a to buď velké věci, nebo i jen maličkosti.

Celá kniha je nádherně napsaná. Krátké a stručné věty, které dokáží vše dokonale popsat. Celý text v knize je psán tučně a i přes to je dobře přehledný. Text nepřerušují žádné uvozovky u přímé řeči, ta je jednoduše psaná kurzívou. Kvůli tomu, jak je v knize psaná právě přímá řeč, je bohužel možnost, že čtenář někdy ztratí přehled o tom, kdo zrovna mluví, ale ani to není žádný velký důvod, kvůli kterému by byla kniha špatná. Kniha je jiná a zároveň normální, a tak se k ní musí přihlížet.

Když jsem se do knihy pustila, nečekala jsem, že mě natolik chytne. Ze začátku mi dělalo problém, jak je knihy psaná a musela jsem některé odstavce číst alespoň dvakrát, ale po chvíli se na to dá zvyknout. Teď si neumím představit, že by byla napsaná jinak. Musím také ocenit i tu krásnou obálku a celkovou grafiku uvnitř knihy.

Doufám, že pokud jste nad knihou váhali, tak vás třeba můj názor přesvědčí, že tato kniha za přečtení opravdu stojí. Neříkám, že jsem chvílemi neměla chuť tu knihu zavřít a začít číst nějakou jinou, ale naštěstí jsem to neudělala. Život je krutý. Je plný temných momentů, ale také těch pozitivních. Stejně jako Vertigo. Příběh plný života.

A teď už hodnocení!

    91%



Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu moc ráda za každý váš komentář. :)