#2 Přečteno za měsíc - únor 2017

Zdravím knihomolové!

Vítám vás u dalšího článku, jenž je plný knih, které jsem za únor přečetla. Tentokrát můj měsíc nebyl zas tolik úspěšný a knih je tu podstatně méně než v lednu. Bohužel mě chvílemi chytal menší čtecí blok, který mě donutil, dávat si při čtení větší pauzy. Navíc mám už takoví pocit, že jakmile přestaly být mrazy, začala mi alergie. A to teprve začala. Bojím se, že březen a duben budou na mou alergii ještě daleko horší…

Ovšem teď konec stěžování a už zpátky ke knihám. I když tu pro vás mám pouhých šest knih, tak polovina z nich jsou opravdu dobré úlovky. Tento měsíc jsem měla čas přečíst si pouze tři vlastní knížky a zbylé tři byly novinky od nakladatelství Omega k recenzi. Za knížky od Omegy jsem opravdu vděčná, jelikož k prvním dvěma bych se sama od sebe nejspíš nedostala a to byla by opravdu velká škoda, protože ty byly jedny z nejlepších. V tomto "Přečtenu" tu tedy pro vás mám jednu extra silnou, poté jednu velmi překvapivou a na začátek i jednu velmi zábavnou knížku. Tak se na ně pojďme podívat…

Tou první knížkou je Deník fejsbukové matky pokračuje… od Lucie Nachtigallové. Po delší době se mi do rukou dostala kniha, u které jsem se opravdu dobře pobavila. Tato knížka je tvořena pouze ze statusů, které autorka sepsala v průběhu několika let na svém Facebookovém profilu. Je to sice druhý díl, ale vůbec nevadí, když jste první knížku nečetli. Jak sama autorka tvrdí, knížka se může číst od konce, od středu nebo na přeskáčku. Sama to můžu dobře posoudit, jelikož jsem četla až tento druhý díl a vůbec to nevadilo. V knize si podle mého názoru najde nějaký ten status každá žena a to ani nemusí být matkou… (Knížka je až tak dobrá, že si ji ode mě okamžitě půjčila kamarádka, proto tu mám fotku, kterou jsem fotila už dřív. Zatím totiž knížku nemám zpátky doma.)

Jak tedy knihu hodnotím?     95%

Mou celou recenzi na tuto knihu najdete ZDE.

Další knížkou je Královna stínů od Sarah J. Maas. V minulém měsíci jsem přečetla předchozí tři díly a nemohla jsem tedy pokračování déle odkládat. Čtvrtý díl Skleněného trůnu mě ani na minutu nepřestával bavit. Královna stínů byla ještě akčnější a napínavější než dřívější knihy. Bála jsem se, že po přečtení minulých dílů to ani lepší být nemůže a ono může. Stále si stojím za tím, že jsem lepší sérii nečetla a tentokrát se i obávám, že nic lepšího ani nikdy číst nebudu. Příběhy všech hlavních hrdinů a to Celaeny, prince Doriana, Chaola a tentokrát i Manon mě neskutečně bavily a tvořily úplně neuvěřitelný celek. Nemůžu se už dočkat, jak to celé dopadne…

Mé hodnocení je tedy nejspíš jasné…     100%

Tentokrát tu mám menší knižní zklamání. Na knihu Will Grayson, Will Grayson od Johna Greena a Davida Levithana jsem se neskutečně těšila. Oba autory mám ráda, tedy hlavně Davida Levithana, a říkala jsem si tedy, že by spojení obou mohlo být velmi dobré. Teď si to však už nemyslím. Příběh je hezký, čtivý a chytlavý. Dá se jednoduše poznat, které kapitoly píše jaký autor. Ovšem já jsem od nich čekala více…

Mé hodnocení...     73%

Celou recenzi na Willa a Willa zatím stále chystám…

Pak tu mám knihu, na kterou jsem se neskutečně těšila, ovšem zase je tu to ale… Jedná se o Dceru kostí a dýmu od americké autorky Laini Taylor. Kniha nebyla zkrátka až tak dobrá, jak jsem očekávala. Líbila se mi, to ano, ale… Každopádně bylo hezké autorčino vnímání Prahy, ve které se příběh především odehrává.

Knihu tedy hodnotím…     78%

Více mých pocitů a hlavně základních informací o této knížce bude v recenzi, kterou zatím ještě chystám…

Pátou a předposlední knížkou měsíce února pro mě byla Neviditelná knihovna od Genevieve Cogman. Tuto knížku podle mého názoru už zaregistroval každý čtenář, který tíhne k fantasy a pohybuje se často na internetu. Když jsem o tento recenzní výtisk hrála, nevěděla jsem, že se okolo této knihy strhne taková diskuze. Ale teď už se ani nedivím. Tuto knížku si asi neoblíbí každý, jelikož je tato knížka tak plná všech nadpřirozených bytostí, že toho pro někoho může být až příliš. Já však tento případ nejsem. Knížka podle mého byla naprostou jedničkou, která nemá ve svém okolí konkurenci…

A jaké je mé hodnocení…     100%

Pokud vás tato knížka více zaujala, budu ráda, když se podíváte na mou recenzi, kterou najdete ZDE.

A nyní ta poslední únorová knížka. Vysoká hra od Kay Hooper, vypadala už samotnou anotací velmi dobře a opravdu zajímavě, a proto jsem měla od knihy velká očekávání. Těšila jsem se na velkou, opravdu velkou, dávku napětí a akce. Obojího se mi dostalo, sice jen v poloviční míře, než v jaké jsem očekávala, ale bylo to tam. Jenže, a tady je to jenže opravdu velké, nikde v anotaci nebylo napsáno, že se jedná o poslední díl ze série Hagen, která u nás nebyla až na jeden díl vydána. Když jsem to zjistila, tak mě to celkem naštvalo. Kdybych tuto knížku četla, nebo alespoň měla možnost číst, až po vydání všech předešlých deseti dílů, možná by to bylo jiné. U této knížky mi zkrátka chyběly informace…

A teď už mé hodnocení…      50%

Celou mou recenzi na Vysokou hru najdete ZDE.

A to by už pro tento článek bylo vše. Doufám, že jste se případně nějakou knížkou nechali inspirovat a v budoucnu si ji přečtete. Sice tento měsíc nebyl až tak plný knížek, ale i tentokrát jsem četla opravdu hezké kousky, které stály opravdu za to. A jaká tedy byla ta nejlepší knížka za únor? Tentokrát jsem opravdu váhala a nevěděla jsem kterou vybrat, ale nakonec to vyhrála má srdcovka. Tou nejlepší únorovou knížkou tedy je Královna stínů od Sarah J. Maas.

Jaký byl váš únor? Jaké knížky jste přečetli? Četli jste některou knížku, o které jsem vám v tomto článku psala? Jak se vám případně líbila? Doufám, že se vám tento článek líbil. Budu moc ráda za každý váš komentář… :)

Mějte se krásně,

vaše knihomolka Šárka