pondělí 11. září 2017

Měsíční paprsky v srdci a v úsměvu slunce...

Tisíc polibků


Autor: Tillie Cole

Originální název: A Thousand Boy Kisses

Žánr: YA, romantika, světová literatura

Počet stran: 352

Vydavatelství: YOLI

Oficiální anotace: „Možná jsme jako ten třešňový květ. Jako padající hvězdy. Možná jsme se milovali příliš moc, příliš mladí a zapláli tak jasně, že musíme zaniknout. Extrémní krása, rychlá smrt.“
Jeden polibek trvá okamžik. Tisíc polibků však může vydržet na celý život.
Jeden chlapec, jedna dívka. Pouto mezi nimi je ukováno v jediném okamžiku a střeženo v srdci celou dekádu. Jejich pouto vydrží navždy. Nebo tomu alespoň věří.
Když se sedmnáctiletý Rune Kristiansen po dvou letech vrací z rodného Norska do ospalého městečka Blossom Grove v Georgii, kde se v dětství spřátelil s Poppy Litchfieldovou, vrtá mu hlavou pouze jediné: Proč mu dívka, která byla druhou polovinou jeho duše a která mu slíbila, že bude věrně čekat na jeho návrat, přestala před dvěma lety odpovídat na jeho dopisy a telefonáty? Poppyino mlčení zlomilo Runovi srdce. Zatrpkl a zatvrdil se. Když však odhalí pravdu, zároveň zjistí, že ještě větší bolest ho teprve čeká.
Samostatný román pro čtenáře od 14 let. Přichystejte si kapesníky...

"Usmála jsem se nad prostotou té představy.
Protože já jsem nepotřebovala velká gesta ani pohádky.
Normální život s klukem, kterého miluju, by mi vždycky stačil."
- Poppy

Potkat dívku, která je pro vás nejen tou nejlepší kamarádkou a zároveň člověkem, kterého nechcete v žádném případě za celý svůj život opustit, je ve věku pěti let celkem nereálné. Ovšem, když se malý Rune přistěhoval se svou rodinou z Norska do malého městečka Blossom Grove, právě to se mu stalo. Potkal Poppy, holčičku s bílou mašlí ve vlasech, ze které už na první pohled vyzařovalo dobrodružství. Nejde říct, že už v tak nízkém věku to byla láska, to určitě ne, ale už od prvního okamžiku se staly přáteli. Byli Rune a Poppy, dvě jména, které jen tak něco nerozdělí.

Jenže přišel okamžik, který oběma přišel jako velká noční můra. Moment, ve kterém se budou muset na nějaký čas rozdělit. Slíbili si, že spolu budou v neustálém kontaktu, jenže Poppy přestala na jakékoli zprávy od Runa reagovat.

Rune se však po dvou letech vrací do stejného domu, vedle kterého stále bydlí Poppy s rodinou. Jenže oba se změnili, dospěli a navíc je dělí jedno velké tajemství, které v sobě Poppy skrývá a za žádnou cenu nechce, aby o něm Rune věděl. Jenže městečko je malé a Poppy s Runem se musí chtě nechtě potkat. Jak bude jejich shledání vypadat? Co se stane v okamžiku, kdy se Rune vše dozví? Dokončí spolu jedno velké dobrodružství, které pro Poppy připravila její zesnulá babička? Nebo už je pro ně příliš pozdě?

"Slib našich rtů.
Slib našich rozpůlených srdcí.
Navždy a věčně."

Originální obálka + Tillie Cole (zdroj)
Tentokrát začnu trochu jinak a to tím jak jsem se ke knize dostala. Měla jsem narozeniny a mamka po mě chtěla seznam knih, které bych si přála. Vymýšlela jsem různé knihy a nějak mi nedalo a musela jsem na seznam napsat i Tisíc polibků, které na mě v té době odevšad vykukovaly. Nevěděla jsem o čem knížka je a ani jsem pořádně nečetla anotaci, jen jsem tak nějak tušila, že v té kouzelné obálce se nemůže ukrývat nic špatného. Byla to taková sázka naslepo a nyní po přečtení musím říct, že se nesmírně vydařila. Ovšem na začátku, když jsem knihu už držela v ruce a věnovala své plné soustředění anotaci, měla jsem potřebu knihu odložit, protože poslední věta v anotaci vám tak trochu překazí plány. Zvlášť když stejně jako já očekáváte lehce naivní a romantický příběh dvou přátel, u kterého si chcete pouze odpočinout a lehce dojmout. Nic víc, nic míň. Jenže věta: „Přichystejte si kapesníky“ už zkrátka vypovídá o tom, že až tak pohodový příběh to zkrátka nebude.

Když Tisíc polibků vezmete do rukou a začnete číst, máte pocit, že v rukou držíte knihu, která svou dokonalostí ubíhá příliš rychle. Chcete víc, jenže postupem stránek začínáte mít pocit, že je něco špatně. Takže se bojíte číst dál. Jenže pokračujete, jelikož se od příběhu Poppy a Runa nemůžete oprostit. A pak to náhle začíná. Ten pocit že vaše srdce puká a to naprosto pomalu, jako při prvním polibku. Ovšem než se nadějete, vaše srdce se naprosto rozpadá. Ale to není ani zdaleka konec, protože hranice mezi tím, zda je vaše srdce celistvé, nebo naopak úplně rozpadlé, je v této knize velmi křehká a vše se mění neuvěřitelnou rychlostí.

(zdroj)
Ze stylu psaní Tillie Cole se některým čtenářům může zdát, že narazili na knihu od všemožných autorů nynějších bestsellerů v YA scéně. V příběhu totiž nalezneme čtivost Colleen Hoover, citlivost Francesci Zappia a křehkost života, kterou tak ráda ukazuje Jennifer Niven. Ovšem autor, kterého tato kniha nejvíce připomíná svým tématem, je John Green. Ale i přes podobnost k těmto autorům, je Tisíc polibků jinou a hlavně zajímavou knihou, kterou by čtenář YA románů, neměl určitě minout.

Celý příběh je asi nejvíce zajímavý hlavními hrdiny, kterými je také vyprávěn. V této knize opravdu nejde říct, které popisy jsou lepší. Zda se lépe čtou myšlenky Poppy či Runa, opravdu nemůžu určit. Každý z nich má něco do sebe a každý je něčím zajímavý. Runa si zajisté zamiluje každá dívka a to už od první scény, na které se objeví. Kdo by totiž odolal malému a roztomilému Vikingovi a jeho dlouhým blond vlasům? A která dívka nechce být tou odhodlanou bojovnicí, která prožívá naplno každé dobrodružství a užívá si každým dnem nový východ slunce? Autorce se v této knize zkrátka povedlo to nejdůležitější a tím je dokonalé stvoření postav, které s jistotou každého čtenáře plně zasáhne do srdce a jen tak ho nepustí.

(zdroj)
Autorce se však nepovedli pouze postavy, ale také celý děj, který byl propracován do těch nejmenších detailů. Po přečtení sto stran si říkáte, že už máte dost a ničím víc vás autorka nepřekvapí, ale ono se jí to povede a daří se jí to až do samého konce. Do konce, ve kterém však stále nechcete závěr příběhů, jelikož toužíte po více polibcích, ze kterých vaše srdce puká… Ovšem je zde jedna věc, kterou nejspíš neocení každý, kdo si tuto knihu přečte a tím je epilog. Já sama jsem byla dost na vážkách jak tuto část ocenit, jelikož mi to už přišlo příliš. Jenže nyní už jsem se s tím celkem srovnaná a jsem ráda, že příběh takto autorka uzavřela. Pokud jste knížku četli, budu ráda, když mi napíšete váš názor na epilog. Ale, prosím, bez spoilerů!

Obálce knihy snad chybí už jen ta zavařovací sklenice, bez které by příběh neexistoval. Ovšem i přesto, že to není originální přebal, ke knize se hodí. Navíc ty květy třešní umocňují v příběhu romantiku, která dala příběhu tu správnou atmosféru.

A nakonec nesmí chybět ani můj celkový dojem z knihy. Když tu teď sedím a vedle sebe mám danou knížku Tisíc polibků, chce se mi plakat. Když si vyhledávám fotky, které zde můžete vidět, a náhodou vidím jakékoli srdce s jejich polibkem, chce se mi plakat. A ať už narazím na jakoukoli maličkost, jako je například znak nekonečna, bílá mašle nebo fotografie pláže, tak mám pocit, že v okamžiku, kdy bych si dovolila začít brečet, nepřestanu. Nevím, zda se tomuto může říkat názor na knihu, nebo je to má psychická nevyrovnanost, která na mě v poslední době útočí, ale tak nějak podobně to mám od doby, kdy jsem tuto sladkou dokonalost přečetla.

Zaručeně tedy můžu napsat, že knihu doporučuji. Svým způsobem jde říct, že se jedná o oddechový příběh, ovšem i ten vás dokáže dojmout a naplno se k vám připoutat. Takovýchto příběhů nebudu mít asi nikdy dost a mám takový pocit, že nejsem jediná. Najít totiž knihu, která vám dá tu možnost uvědomit si křehkost života, je v poslední době lehké, ale jen pár takových příběhů se dokáže zarýt do vašeho srdce a uvědomit si, že láska a rodina je to nejdůležitější na čem záleží. A co říci na konec? Pokud se knihu rozhodnete číst, poslechněte anotaci, která vám říká, abyste si připravili kapesníky. Věřte mi, budete je potřebovat.

A teď už hodnocení!

    97%

Už jste o této knize slyšely? Četli jste ji, nebo se na ní prozatím chystáte? Jaký na ni máte názor?
Budu moc ráda za jakýkoli váš komentář. :)

PS: Původně jsem knize chtěla dát plných 100%, ale s tím epilogem, mě autorka celkem rozladila, proto jsem jí pár procent strhla.

PPS: Pokud si rádi ke čtení pouštíte hudbu, tak doporučuji playlist, který autorka k této knize sestavila na Spotify. Je dokonalý a skvěle navodí atmosféru k celému příběhu. ;)


4 komentáře:

  1. Neodolala jsem všem těm recenzí a knihu si právě koupila v YOLI akci 1+1 zdarma :) Už se těším, až se do ní pustím :) Skvělá recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) To já jsem YOLI akci také neodolala a mám jich rovnou šest. O tom, ale víc v nákupech. Mám pro YOLI celkem slabost. :D Přeji hezké čtení a ať se ti knížka líbí. :)

      Vymazat
  2. Knihu jsem akorát včera dočetla a musím se přiznat, že mám docela strach napsat svůj názor, protože mě se kniha tedy vůbec nelíbila... :(
    Začátek byl naprosto úžasný, skvělý start, ale to potom... skoro na každé stránce ujišťování a opakování toho jak moc se milují, jakoby to už předtím nebylo řečeno snad 100x... a ono se to na každé a každé stránce opakovalo čím dál tím víc a víc. Že jsem musela knihu odložit a dát si na den pauzu. Prostě to nešlo číst, bylo to opravdu hrozný. No.. nakonec jsem se tedy zdárně dostala ke konci a fajn, musím říct, konec byl hezky napsaný, dojemný. Ale to co bylo mezi tím... no nevím co víc říct. Kniha mě hodně zklamala a dost mě překvapuje kolik pozitivních recenzí jsem už četla. Možná proto jsem měla od knihy opravdu velké očekávání, protože příběh všichni vychvalovali až do nebes.

    Recenzi jsi napsala fakt hezky a kdybych knihu nečetla, tak bys mě i ty přesvědčila, že stojí za to, si ji přečíst. Ale takhle si jen říkám, že nechápu co na tom všichni vidí. Možná už nespadám do té kategorie, které by se tahle knížka měla líbit. Kdo ví.
    Každopádně jsem ráda, že jsem si knihu nekoupila a jen zapůjčila.

    A máš pravdu, taky by se mi na obálku hodila zavařovací sklenice přímo se srdíčky:)) Ale i tak se jim dost povedla, takže i to mě hodně přemluvilo k tomu se do příběhu začíst.

    Moc se omlouvám, za tak "negativní" komentář. Ale nějak jsem si nemohla pomoct. Samozřejmě nikoho neodsuzuji, že se někomu kniha moc líbila. Dokonce si přeji aby se líbila i mě :D protože tématicky takové příběhy naprosto zbožňuju! Ale nakonec to tak nedopadlo.

    Měj se hezky Šárko:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co každý čtenář, to jiný názor, takže to, že jsi z knihy byla vcelku zklamaná, je pochopitelné. Zvlášť když si toho tolik očekávala. Já jsem právě očekávala celkem málo a to, co se mi nakonec dostalo, bylo pro mě neskutečně moc a nejspíš proto jsem nakonec byla celou knihou tak okouzlena.

      A co se týká toho častého vyznání lásky, tak podle mého názoru to do YA příběhu, který tak moc hraje na city, patří. Hlavně v knize s takovýmto dějem, kdy zamilovaný pár má omezený čas, kdy můžou být spolu, je podle mě celkem pochopitelná jejich potřeba si to nějak dokazovat a neustále opakovat i tak jednoduchá slova, která dodají tomu druhému sílu žít.

      Ano, obálka je i takto povedená, ale přeci jen ta zavařovací sklenice by neuškodila. :D

      Vůbec se neomlouvej. Já jsem moc ráda, že jsi mi sem napsala tvůj názor. A chápu tě, taky si někdy nemůžu pomoct. :D Hold, někdy zkrátka přijde do rukou knížka, která člověku nesedne. Toť těžký úděl knihomola :))

      Také se měj krásně. ;)

      Vymazat

Budu moc ráda za každý váš komentář. :)