čtvrtek 8. února 2018

Stvořena chránit. Předurčena ničit...

Diabolik


Autor: S. J. Kincaid

Série: Diabolik 1.

Originální název: The Diabolic

Žánr: YA, sci-fi

Počet stran: 376

Vydavatelství: Fragment

Oficiální anotace: Vypadá jako člověk, ale není člověk. Je nemilosrdná, je neporazitelná, je oddaná. Jmenuje se Nemesis a je diabolik. Bytost, jejíž existence má jediný smysl: zabíjet či zemřít pro tu, jejíž život má ochraňovat: Sidonii – dceru galaktického senátora…
Nemesis a Sidonie jsou spolu od malička a jsou na sebe napojené jako sestry. Když se Sidoniin otec přidá na stranu rebelů a je Imperátorem žíznícím po moci prohlášen za kacíře, přichází odplata. Sidonie je povolána na galaktický dvůr jako rukojmí. Její přítomnost má zajistit senátorovu poslušnost a držet ho tak v šachu. Je jisté, že Sidonii hrozí smrt a proto existuje jen jediná možnost: Nemesis se musí stát Sidonií a odjet na dvůr místo ní.
Nemesis, stroj na zabíjení bez emocí a schopnosti citu, se ocitá uprostřed politických intrik a úskoků. Musí hrát roli člověka, kterým ale není. Nesmí dát najevo, kým vlastně je.
Jenže nepokoje v různých částech Impéria nepřestávají. Imperátor nemíní tolerovat neposlušnost a tak je čas zapojit do hry své rukojmí…

"V dávnověku lidstvo začalo činit neuvěřitelné technologické pokroky. Expandovali jsme do vesmíru; opustili jsme Zemi a cestovali po galaxii. A pak se stalo to, co vždycky – zkrátka jsme zlenivěli. Měli jsme vyspělou technologii, ale přestali jsme se učit, jak ji používat. Nechali jsme stroje, aby za nás myslely a jednaly."

Diabolik. Uměle vytvořená bytost, která na první pohled připomíná obyčejného člověka. Ovšem nenechte se zmást. Fyzická síla jednoho diabolika se nedá srovnávat s lidmi a na rozdíl od nich nemají diabolici city. Každý diabolik je však naprogramován, aby sloužil jednomu člověku. Aby bojoval jen pro něho. Aby pro něho zabíjel. Aby ho miloval. A přesně to dělá Nemesis…

Už od svého mládí patřila rodině von Impyrean a stala se osobní strážkyní Sidonie von Impyrean, se kterou vyrůstala. Ani jedna si za ta léta nedokázala představit žít bez té druhé. Pro Nemesis to bylo samozřejmostí, byla k tomu naprogramovaná, ale ani pro Sidonii nebyla Nemesis jen pouhou strážkyní. Stala se pro ni osobou, která už neodmyslitelně patřila do rodiny. Život ve vesmíru Sidonii do života nepřinesl mnoho lidí ve stejném věku, ale díky Nemesis si nikdy na nic nestěžovala. Jenže nyní byli diabolici zakázaní a musejí být bez výjimky zničeni.

Vypadá to, že nic horšího už nastat nemůže, jenže to se všichni velice pletli. Sidoniin otec, senátor von Impyrean, se stal už před nějakou dobou v očích Imperátora kacířem. Celá rodina Impyrean se tímto dostala na seznam rodin, které jsou proti stanovám vesmíru, a kteří by měli být nejlépe zničeni. Sidonii tedy hrozí nebezpečí více než kdy jindy. Nemesis tedy musí udělat vše, co může, aby Sidonia zůstala naživu. A jak to tak vypadá, hlavní cesta k jejímu bezpečí tentokrát nebude plná bojů. Zde totiž půjde o etiketu, lsti a přetvářku, tedy o to, co je pro Nemesis daleko složitější…

"… láska je ta nejtěkavější substance v celém vesmíru.
Vybuchne, zaplápolá a pak většinou vyhoří…"

S. J. Kincaid (zdroj)
YA knížek z budoucnosti už vyšlo spousty. Vždy však s hlavním hrdinou, který byl člověk. Ovšem u Diabolika to tak není, jak už jste mohli pochopit z anotace, a tak není divu, že tato kniha hned po svém vydání mnoho čtenářů natolik zaujala. Já sama jsem si ji přála k Vánocům, ale nepoštěstilo se mi ji najít. Když jsem tedy Diabolika objevila v knihovně, nebylo o čem diskutovat, tu knížku jsem si zkrátka okamžitě půjčila. Byla to však šťastná volba?

Hned při prvních pocitech po dočtení, jsem tvrdila, že rozhodně ano. Kniha se díky svému vyprávění z pohledu Nemesis krásně četla a byla rozhodně zajímavá. Autorka knihu i poutavě započala, takže čtenáře příběh i rychle pohltí. Ovšem i přesto, že se snažíte všechny jména, názvy a hodnosti hned od začátku zapamatovat, autorka toho zde dala tolik, že můžete mít problém se ve všech věcích vyznat. Autorce se však musí nechat, že budoucnost ve svých knihách pojala díky diabolikům zas trochu jinak a tím čtenářům umožnila nahlédnout do jiného světa. A jelikož se jedná o první díl ze série tak se můžeme těšit, co si pro nás autorka přichystala v pokračování. Ráno jsem se navíc dozvěděl, že Fragment odkoupil práva na druhý díl, kterého bychom se snad mohli dočkat na podzim.

To by nebyla správná YA kniha, aby se zde neobjevil milostný trojúhelník. Když jsem pochopila záměry autorky, už jsem si chtěla ťukat na hlavu. Copak opravdu každý autor musí do svého nadpřirozeného příběhu dát vždy něco tak otřepaného? Zdá se, že musí, ale tentokrát se musím autorky zastat, jelikož tento milostný trojúhelník byl pro mne daleko zajímavější. Nenechte se tedy zmást, že když je Nemesis diabolik, tak že zde nebudou žádné city. Tato kniha byla, pro mě nečekaně, především o citech. Navíc v této knize byla hlavní hrdinka opravdu to vražedné monstrum, jak o ní všichni tvrdí. Nebylo to tedy jako v případě Celaeny ze Skleněného trůnu nebo Bryn z Kronik Kaninu, jak jste si mohli přečíst v jedné mé recenzi z minulého měsíce…

(zdroj)
Na pohled něžná, uvnitř však smrtící. Přesně to je Nemesis a právě tak vypadá i přebal knihy. Jsem velmi ráda, že nakladatelství zachovalo z původní obálky toho vražedného motýlka, který se natolik hodí k celé knize a tolik vypovídá o samotném příběhu. Tento motýlek je navíc použit na začátku každé kapitoly, která je díky němu krásně osvěžena. Obálku knihy si navíc každý může vybrat podle svého stylu. Bílý přebal je totiž snímatelný a pod ním se ukrývá ta samá obálka, jen tentokrát je v černé barvě. Mně osobně se více líbí právě ta černá, ale mnozí to mají spíše naopak. Která obálka se líbí více vám?

A jdeme do posledního odstavce, ve kterém bych svůj názor na tuto knihu měla nějak shrnout. Po přečtení knihy jsem byla opravdu nadšená a celý příběh mě pohltil. Nevěděla jsem, co o knize říct, jelikož autorka překročila má očekávání a něco tak povedeného jsem nečekala. Teď při psaní jsem však přicházela na různé nedostatky, sice malé, ale stále zde nějaké jsou, takže jsem nakonec usoudila, že z mého hodnocení na Instagramu musím ubrat jednu hvězdičku a dát knize nakonec jen čtyři. Což také není málo. :) Navíc jsem při čtení dost myslela na mou srdcovou sérii Half Bad, takže jsem o to více zvědavá na pokračování. sice už vím, že to druhá Sally Green nebude, ale i ten malý náznak mi stačil a jsem velmi zvědavá, jak se s celou sérii autorka vypořádá. Kniha Diabolik se mi tedy svým příběhem hodně líbila a nemám proto problém ji komukoli doporučit. Pokud máte rádi YA příběhy odehrávající se ve vesmíru a nevadí vám nějaké ty drastické praktiky, které jsou pro tuto knihu celkem běžné, tak určitě do tohoto příběhu jděte. Je zde sice nějaká ta krev, ale také se jedná o příběh přátelství, oddanosti a lásky, kterých není nikdy dost…

A teď už hodnocení!

    81%

Máte tuto knížku ve svém čtecím plánu? Nebo jste ji už četli? Pokud jste ji četli, líbila se vám? A jaká obálka vás více zaujala?
Černá nebo bílá?
Budu moc ráda za všechny vaše názory a komentáře. :)
 
 

6 komentářů:

  1. Pěkná recenze, knihu jsem nečetla a v nejbližší době se na ni nechystám... možná časem. Obálka se mi rozhodně mnohem víc líbí bílá, která mi paradoxně připadá výraznější. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) Tak třeba tě kniha zaujme později... To já preferuji černou. Jednoduše proto, že má černou barvu nejraději. :)) Na první pohled ale určitě více zaujme ta bílá...

      Vymazat
  2. Výborná recenze :) Už delší dobu jsem přesvědčená, že tuhle knihu jednoduše musím mít :) Tvoje recenze mě snad pošoupne k tomu si ji konečně koupit :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) Tak snad ji už brzy budeš držet v rukou. :) Ať se ti líbí. :)

      Vymazat
  3. Jako takhle, všude, kde se v anotaci píše o nemilosrdných zabijáckých hrdinkách, knihu skoro automaticky odkládám, protože Skleněný trůn mě připravil o veškeré iluze. To samé s milostným trojúhelníkem. Na druhou stranu sci-fi námět nevypadá zle, a do vesmíru laděné např. Čáry života se mi dost líbily, tak uvidíme :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čáry života jsem nečetla, takže ti bohužel nemůžu napsat nějaké porovnání... Co se týká těch nemilosrdných zabijáků, tak zde se tomu autorka nemohla vyhnout tak, jak to udělala S. J. Maas ve Skleněném trůnu. Přeci jen je Nemesis takový hodně moderní robot, takže by bylo divné, kdyby se nechovala tak, jak byla naprogramovaná. :)

      Vymazat

Budu moc ráda za každý váš komentář. :)