úterý 21. listopadu 2017

Umění přežít nástrahy života...

Mléko a med


 
Autor: Rupi Kaur

Oficiální název: Milk and Honey

Žánr: Poezie

Počet stran: 216

Vydavatelství: Omega

Oficiální anotace: Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti.
Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí. Čtenáři nabízí cestu od nejhorších životních momentů ke smíření a hledání radosti. Ta je totiž všudypřítomná, jedinou podmínkou je chtít ji vidět.
 
 
 
"nenamáhej se držet něčeho
co o tebe nestojí
- nemůžeš to zastavit"

Zraňovaná.
Milující.
Opouštěná.
Odpouštějící.
Čtyři fáze života Rupi Kaur, která se prostřednictvím svých citací (básní)svěřuje celému světu. V knize Mléko a med se rozhodla vypsat ze svých příšerných zážitků, ale také ukázat, že když jste se dostali až na dno, můžete znovu povstat. Sice vám to zabere velké úsilí, ale nesmíte ve svém životě zapomínat sami na sebe. Můžete se snažit, být pro své okolí, tím nejlepším a před všemi se přetvařovat. Ovšem pokud nebudete milovat sami sebe, nikam se neposunete…

Čím vším si musela Rupi Kaur projít? Co všechno dokáže autorka pár slovy popsat? Na to musíte v této knize přijít sami, ale jednu odpověď tu pro vás přeci jen mám. Chcete vědět, proč se tuto knihu rozhodla napsat? Ano? Tak tady máte důvod…

"mé srdce mě včera v noci probudilo pláčem
jak ti mohu pomoci žadonila jsem
mé srdce mi odpovědělo
napiš tuto knihu"

Kniha, která tento rok prolétla celý Instagram a vsadím se, že o ní ještě hodně dlouho uslyšíme. Mléko a med v sobě ukrývá jedinečný příběh nejen svým stylem, kterým je napsán, ale především autorkou a jejím životem. Celá kniha jako taková, se dá jen těžce popsat slovy. Já sama jsem po dočtení nevěděla co o této knize pořádně napsat, naprosto mi totiž došla slova. Dala jsem si tedy týdenní pauzu a až dnes jsem se do této recenze pustila. Ovšem ani dnes nenacházím slova, se kterými bych vám tuto knihu chtěla přiblížit…

Rupi Kaur (zdroj)
Začala bych asi tím, proč tuto knihu někdo nenávidí a někdo naopak miluje. Právě tímto si sice stoupám na velmi křehký led, ale ráda bych nějak zareagovala na komentáře ve stylu: "Tohle bych v klidu dokázal napsat sám/sama". Dobře, tak si to zkuste, ale pokud vám to nevyjde, neuvádějte poté jako hlavní důvod vašeho neúspěchu to, že jste neměli tak skvělou reklamu jako právě Rupi Kaur. Ovšem zase neříkám, že je tato kniha naprostou dokonalostí a že některé její básně nejsou jen pár slovy, které by dokázal napsat takřka každý. Ale v této knize jde podle mého názoru především o její celkovou hloubku a nejde ji brát jako jednotlivé části. Když se totiž do knihy ponoříte a vcítíte se do autorky, tak o této knize nemůžete říct, že je to odpad. Tato kniha totiž není žádnou fikcí, ale je založena na opravdovém životě mladé indické dívky, která svou duši léčí pomocí svých básní. A právě této skutečnosti by si měl čtenář vážit.

Tato kniha je nejvhodnější pro citlivého člověka, a to především pro ženu, která si ve svém životě prošla hodně těžkými zkouškami. Rupi Kaur má hodně feministické názory a to je nejspíše i tím největším důvodem proč právě tuto knihu muži nemusí. Autorka se totiž nebojí napsat v podstatě cokoli. Dokáže otevřeně napsat vše o svých partnerech, o sexualitě a svým jednoduchým podáním předává ženám vše, co se ve svém životě naučila.

Když knihu hodnotím jako celek, tak nesmím zapomenout ani na autorčiny smyslné ilustrace a především zajímavé pojetí textu. Autorka v knize totiž nepoužívá žádnou diakritiku a celý text píše malými písmeny. V pár básních sice používá tečky, ale i tak píše vše malými písmeny a to dělá její knihu ještě výjimečnější a především jedinečnou. Obálka knihy je stejná jako v originále a to je asi tou nejlepší volbou.

Můj názor… Opravdu ho chcete vědět? Nemůžu vám sem totiž napsat více, než už jsem psala na začátku a to, že mi po přečtení zkrátka došla slova. Třetí část knihy "Opouštěná" pro mě byla celkem utrpením a dost jsem se do této části nutila, ale jakmile jsem překročila do "Odpouštějící", znova jsem se do této knihy zamilovala. A když jsem knihu zavřela? Zkrátka jsem nevěděla, ale jako celek mi tato kniha okamžitě dávala smysl…

A teď už mé hodnocení!

    93%

Znáte tuto knihu? Četli jste ji v originále, nebo jste si počkali na české vydání? Pokud jste ji už četli, jak se vám líbila?
Budu moc ráda za každý váš komentář a budu se těšit na případnou diskuzi. Jsme přeci svobodná země a každý má právo vyjádřit svůj názor… :)
 
 
 
Mé velké díky patří nakladatelství Omega za poskytnutí výtisku pro tuto recenzi.
 
Pokud o tuto knihu máte zájem, najdete ji přímo na stránkách nakladatelství Omega.
 
 
A pořídit si ji můžete v knihkupectví Knihy Dobrovský.
 

2 komentáře:

  1. Skvělá recenze!
    O knížce uvažuji v angličtině, ale ještě nevím zda nakonec nedám přednost české verzi. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :)) Já jsem ráda, že jsem si počkala na českou verzi. V angličtině bych tomu nejspíše tolik nerozuměla a to bych řekla, že anglicky docela umím. Pro poezii je rodný jazyk asi ten nejlepší. :) Určitě se po knížce podívej. ;)

      Vymazat

Budu moc ráda za každý váš komentář. :)