pondělí 26. března 2018

Nebezpečí sociálních sítí...

Do posledního dechu



Série: Inspektorka Erika Fosterová 4.

Originální název: Last Breath

Žánr: Detektivka, světová literatura

Počet stran: 416

Vydavatelství: Cosmopolis, Grada

Oficiální anotace: Mělo to být tvé vysněné rande. Ale místo toho jsi obětí…
Šaty nasáklé krví, víčka násilně zavřená. Tak vypadá mrtvá dívka v kontejneru. Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová je sice na místě nálezu jako první, případ ovšem nespadá do její kompetence. Tento fakt ale Eriku nedokáže zastavit.
Nejprve si musí zajistit místo ve vyšetřovacím týmu, přesto se Erika rovnou vrhne do práce – a rychle odhalí souvislost s jinou, čtyři měsíce starou nevyřešenou vraždou. Obě dvě oběti se našly ve stejném prostředí a zemřely stejným způsobem. Navíc si obě smluvily schůzku po internetu…
Když za podobných okolností zmizí další dívka, musí Erika Fosterová, Mossová i Peterson jednat co nejrychleji. Kolik času jim zbývá, než dívku sadistický vrah také zabije?
Kdo se skrývá za falešnými profily na Facebooku a láká naivní mladé ženy na schůzku? Jak chytí Erika vraha, který vlastně existuje jen virtuálně?
 
"Byla to ostrá chladná modř.
Jako kdyby měla oči ze skleněných střepů."
 
Už vyřešila tři velké případy vražd a spousty neméně hrůzných, ale teď sedí v kanceláři zavalená tunou papírů, na které nemá čas ani náladu…
 
Erika Fosterová byla stvořená k tomu, aby pracovala u policie v terénu. Aby hledala násilné vrahy. Aby pomáhala zavřít každého zločince, který si zaslouží odpykávat svůj trest za mřížemi. Jenže nyní má sedět s papíry u počítače a to je pro ni snad ta největší noční můra. Žije akcí a sedět od rána do večera v kanceláři je pro ni ten největší možný trest. Když tedy jednoho dne Erika zaslechne o novém případu, neváhá ani minutu a vyráží na místo činu.
 
V kontejneru na odpadky bylo nalezeno tělo mladé dívky, které v Erice vyvolá vlnu otázek, na které potřebuje nalézt odpovědi. Na místě nálezu těla se však objevuje tým vyšetřovatelů vražd, kterým případ náleží a v jeho čele stojí detektiv Sparks. Ten Sparks, se kterým už tolikrát bojovala a nyní prahne po místu v jeho týmu. Jaká ironie, ale Erika ten případ musí řešit a tak hodlá Sparksovu přítomnost vydržet. Jenže jak se do jeho týmu má dostat? Než se jí podaří dostat se do týmu, začne pátrat na vlastní pěst a nalezne starší případ, ve kterém se tělo až děsivě podobá nově nalezené oběti. Je možné, že se jedná o sériového vraha? To musí Erika zjistit dříve, než vrah unese a zavraždí další dívku…
 
"Moje přítelkyně je tříděním odpadu posedlá – papír, kov, plast. Když nejsou odpadky ve správném koši, mám problém… Kdybych se chtěl zbavit nějakého těla, moji přítelkyni by zajímalo, jestli jsem ho dal do správné popelnice."
 
Další očekávaný díl ze série o Erice Fosterové je zde. Robert Bryndza přichází s další dech beroucí knihou, která žádného čtenáře nenechá spát. V tomto čtvrtém díle, nám autor poskytuje možnost prozkoumat mysl vraha a odhalit jeho zvrácené myšlenky při vybírání své oběti. Celou knihu navíc pojal jako varování před sociálními sítěmi, které jsou pro dnešní svět zcela běžné. Ne vždy jsou však bezpečné a na to by měl myslet každý, kdo například na svůj facebookový profil vkládá pomalu vše ze svého osobního života a zapomíná, že to tím pádem sdílí s celým světem.
 
Robert Bryndza (zdroj)
Tuto knihu pojal autor podobně jako svůj Noční lov, takže pokud se vám vyšetřování tímto stylem líbilo, rozhodně se pusťte i do Do posledního dechu. V této knize se více než u vyšetřování z pohledu Eriky ocitáme v okolí samotného vraha. V tomto příběhu se tedy nejedná o případ, u kterého byste byly v napětí až do konce, protože stále nevíte, kdo je vrah. To napětí zde však vůbec nechybí. U případů Roberta Bryndzy snad platí, že čím dříve víte, kdo vraždí, tak tím více jste napjatí, jak to celé dopadne. V knize je spousty děsivých momentů, které když čtete pozdě v noci v tichém domě, tak vám můžou až nahnat husí kůži.
 
Do příběhu se stejně jako do předchozích dílů dá rychle začíst a na vyprávění v er-formě se dá tím pádem rychle zvyknout. V okolí Eriky se vyskytují stále ti samí známí a tak ani v této knize nepřijdeme o naše oblíbené postavy. Bez Mossové a jejího vtipu by to přeci nešlo. A co teprve bez okouzlujícího Petersona? Tyto dva charaktery zkrátka vytvořil autor dokonale a je asi jen málo čtenářů, které si tito dva nezískají. Vůbec by nevadilo, kdyby v příštích dílech dostali vedlejší postavy více prostoru. Alespoň by to byl důvod, aby Robert Bryndza napsal celý příběh více obsáhlý. S těmito necelými 400 stranami, ten příběh totiž hrozně rychle utíká. To přeci fanouškové nechtějí. My toužíme po více stranách v příbězích z pera Roberta Bryndzy… :)
 
U obálky se nakladatelství Cosmopolis drží stále na stejné vlně, což je dobře, jelikož přebaly celé série k sobě stále krásně ladí. Dohromady knížky vypadají kouzelně a o to lépe se dohromady fotí. Co se týká přímo obálky tohoto čtvrtého dílu, tak ta mě samotnou oslovila nejméně. Ovšem barvy jsou stále dobře zvolené a drží se originálu, takže proč ne. Navíc každý máme jiný styl, čili když mně se nejvíce líbí obálka Temných hlubin, někomu zas může připadat nejpovedenější tato. Obálka přeci vůbec neubírá z prožitku při čtení. :)
 
Už jen dočkat se této knížky tak rychle po vydání třetího dílu byl zázrak. Temné hlubiny byly přeci jen dokonalé, takže očekávání každého čtenáře na tuto knihu bylo zas o trochu vyšší. A Robert Brynza zas nezklamal. Jeho vykreslení každého detailu, myšlenek a prostředí je zkrátka skvělé, v tom asi nikdy nezklame. Do posledního dechu bylo sice o trochu slabší než předchozí díl o Erice, ale zas se jednalo o jiný případ, ve kterém autor čtenářovy jinak podal celé vylíčení zápletky. Jak o tom tak přemýšlím, napsat kriminální příběh bez sériového vraha jde asi jen těžce, takže se není čemu divit, že se sériový vrah objevuje i zde. Ovšem když autor umí psát, tak se vyvaruje obávaným klišé scénám se sériovými vrahy. A to je další věc, kterou Roberta Bryndza umí,  bez takovýchto scén  se totiž obejde. Já jsem tedy byla tímto příběhem zas okouzlena, i když u mě stále vítězí Temné hlubiny, které byly zkrátka lepší. Teď po přečtení mi zas nezbývá nic jiného než čekat na pátý díl a to bude opravdu těžké. A teď před hodnocením tu mám pro vás ještě jedno varování. Pokud se do knih Roberta Bryndzy chystáte teprve začíst, tak pozor, jsou totiž vysoce návykové!
 
A teď už hodnocení!
 
    91%
 
Znáte tuto knihu? Četli jste ji nebo se na ni chystáte? Máte rádi tuto krimi sérii? Co říkáte na tvorbu Roberta Bryndzy? Považujete ho spíše za anglického či slovenského autora?
Budu moc ráda, když mi do komentáře napíšete váš názor. :)

 
 
Mé velké díky patří nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí výtisku pro tuto recenzi.
Pokud o tuto knihu máte zájem, můžete si ji pořídit ZDE.

4 komentáře:

  1. Pěkná recenze :) Je vidět, že Bryndzovi knihy jsou asi díl o dílu lepší :) První díl mi přišel průměrný, druhý o hodně lepší a ted se nechám překvapit i dalšími díly :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) Za mě je rozhodně nejlepší ten třetí díl, jelikož byl úplně jiný. S první i druhým dílem jsem to měla přesně jako ty. Doufám tedy, že se ti budou i následující díly líbit a přeji krásné čtení. :)

      Vymazat
  2. Ještě se k Tvojí recenzi vrátím, protože jsem knihu ještě nečetla a recenzi nesepsala, tak si chci nechat čistý štít. Ale vidím tu hodnocení 91 %, tak věřím, že to rozhodně nebylo špatné :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Špatné to rozhodně nebylo, takový Bryndza snad ani být neumí. Ovšem za mě vedou Temné hlubiny, ty byly podle mě dokonalé. :)) Přeji ti hezké čtení, také se do knih pouštím raději s čistým štítem... :)

      Vymazat

Budu moc ráda za každý váš komentář. :)