Nekonečné boje o království Tearlingu...

Královna Tearlingu, Tažení do Tearlingu,

Osud Tearlingu

Autor: Erika Johansen

 

 

Originální název série: The Queen of the Tearling (The Queen of the Tearling, The Invasion of the Tearling, The Fate of the Tearling)

Žánr: YA, fantasy, dystopie

Celkový počet stran: 1 432

Vydavatelství: YOLI

Roky vydání: 2014 - 2018

O čem knihy vypráví?

Kelsea Raleigh Glynnová byla princezna, to věděla vždy. Ovšem nikdy své budoucí království nepoznala, stejně jako své rodiče. Moc dobře věděla, kdo je její matka, spíše tedy kdo byla její matka. Marnotratná královna, která se svým bratrem zaprodala své království pro jejich pohodlí. A co se týká otce Kelsey, tak ten byl pro ni však vždy tajemstvím, na které jí nikdo nechtěl odpovědět…

Kelseu vychoval jeden starší pár v malé chalupě daleko od všech zvědavých očí. Všichni totiž toužili po její hlavě a jejich dychtivost každým rokem rostla. Brzy totiž dovrší Kelsea devatenácti let a nastoupí na trůn a ten okamžik právě nastal. Nadešel tedy čas dostat se k trůnu a stát se královnou, kterou její lid nutně potřebuje. Celý lid Tearlingu totiž nežije v míru a pokoji, to si můžou dovolit jen vysoce postavené rody, kteří si svou svobodu můžou pomocí peněz vykoupit. Ostatním hrozí, že budou násilím odvezeni do Mortmesne, kde vládne Rudá královna. Žena, která nemá slitování a nebojí se svou sílu znásobit pomocí černé magie.

 

Nejen, že Tearling nemá pořádného vůdce, ale také zde hrozí válka v případě, že Rudá královna nedostane od Tearlingu co chce. Pokud tedy Kelsea usedne na trůn, čekají ji krušné časy, které pro samotnou devatenáctiletou dívku, která vyrůstala v ústraní, budou velmi těžkou zkouškou. Nic však nehodlá vzdát bez boje, ve kterém jí krom gardistů pomůže snad i její záhadný safír, který prý oplývá magickou mocí.

 

 

Královna Tearlingu. Na první pohled úplně obyčejná fantasy série, ve které se toho skrývá však daleko více. Knihy totiž nejsou pouze klasickým fantasy, ve kterém se vše točí jen kolem magie. Královna Tearlingu je zároveň i dystopický příběh, který se za celou tou magií snaží z počátku ukrýt.

 

Erika Johansen (zdroj)

Autorka nevytvářela příběh, který by byl zcela z její hlavy. V celém ději se dá velmi často spatřit, jak se inspirovala dnešním světem. Čtenář se tedy nemůže čemu divit, když se v příběhu probírají věčně rozdílné názory týkající se například církve a sexuální orientace. Celá série je však také plná násilí – které se vyskytuje i v našem světě jen ne v tak velké míře – a autorka naráží i na problémy poslední desítek let a tím je migrace. Když se tedy čtenář oprostí od fantasy prvků, může na něj v některých okamžicích celý příběh působit až děsivě a to právě tím, jak je podobný realitě.

 

Je málo autorek v YA žánru, které dokáží svými popisy vystihnout naprosto vše. Těmi nejlepšími jsou podle mého názoru například Sarah J. Maas a Cassandra Clare. Najít v dnešním světě autorku, která své psaní příliš neukvapuje a dává si na něm hodně záležet, je tedy opravdu těžké. A to obzvlášť pokud máte rádi rozsáhlé popisy, které jsou podrobné, dobře představitelné a především vůbec nudné. Proto bylo pro mě velkým překvapením, že právě autorka této série, Erika Johansen, celé ty popisy tak umí. Čekala jsem, že bude při čtení problém představit si nový a neznámí svět do podrobných detailů, ale autorka opravdu celé prostředí a pocity postav dokázala popsat opravdu na jedničku. Bohužel však ne každý popis byl tak chytlavý, aby se čtenář nenudil. Pro mě samotnou byly některé části celkem utrpením je překonat, jelikož z počátku do děje zapomněla autorka zařadit pořádnou akci. Naštěstí se každým dílem zlepšovala a ten konec podle mého hodnocení udělala naprosto parádně. Ovšem ten zas každému čtenáři nemusí vůbec sednout…

 

Příběh je vyprávěn třetí osobou, která nám umožní náhled ke každé více či méně důležité postavě v knize. Autorka si s postavami dokázala dobře pohrát a každému dala jedinečné charakteristické rysy, které ho odlišují od ostatních. Neubránila se však jednomu velkému klišé a to, že z hlavní postavy, Kelsey, udělala sarkastickou dívku, které byste čas od času nejraději vynadali.

 

(zdroj)

I přestože je série řazena do YA žánru, tak bych ji rozhodně nedoporučila dívkám mladším sedmnácti let. Příběh je totiž opravdu surový a díky dobrým popisům autorky, se dá lehce představit veškeré násilí, které v knize popisuje. Rozhodně to tedy není nic pro hodně citlivou dívku, která sice ráda čte o odhodlaných princeznách/královnách. Některé scény jsou zde totiž opravdu hodně drastické. Autorka se totiž ani nebála zabrousit k tématu zneužívání dětí či teroru manželky ze strany manžela. Je sice pěkné moct si přečíst příběh z úplně jiného světa, ale slabším povahám bych tuto knížku raději nedoporučovala. Pokud vám však nějaké to násilí nevadí a chcete si přečíst jinou fantasy sérii, která je navíc i dystopií, tak zkuste Královnu Tearlingu. V celé sérii se autorka ani moc nepodrobovala velké romantice, jako tomu u podobných knih bývá vždy. I to tedy může být pro některé důvod, proč si knihu přečíst…

 

Jednotlivě májí knihy krásné obálky, které však k sobě moc barevně neladí. První kniha sice nejvíce vystihuje prostředí celé série, ale kdyby v sobě ukrývala nějaký ten modrý podtón, tak by k dalším dvěma dílům více zapadala svým vzhledem. Ovšem to už jsou zas mé hnidopišské názory, které ostatní nejspíše vůbec neřeší. :)) Co bych však řešila více, tak to jsou mapy. První díl knihy v sobě totiž ukrývá mapu Tearlingu, která se rozhodně hodí. – Zvlášť když Kelsea jede přes celou zemi do svého království. – Ovšem ta mapa by se rozhodně hodila i v dalších dvou dílech. Přeci jen mi přijde celkem nepraktické jednu knihu číst a tu druhou u sebe stále nosit kvůli té mapě. A navíc zde jaksi chybí mapa Mortmesne, kterou by nejspíše každý ocenil u třetího dílu…

 

Celá Královna Tearlingu je série plná tajemství, která jdou jen těžko odhalit. Zároveň se jedná o fantasy z prostředí království, které se od podobných sérií celkově liší. Jaké jsou však jednotlivé díly této trilogie? Který díl je nejlepší? A jak se na jednotlivé díly dívám já, tak to pojďme postupně rozebrat…

 

 

Královna Tearlingu

 

Když se pouštíme do prvního dílu z některé série, máme většinou velká očekávání. A to obzvlášť, když si tuto knížku vychvaluje samotná herečka Emma Watson, kterou každý známe jako Hermionu Grangerovou z Harryho Pottera. V tom případě ta kniha musí být opravdu něco. A svým způsobem i je. Kniha od samého začátku slibuje zajímavý příběh, který se postupně zakrývá do mraků temnoty a napětí. Autorka zvolila nový svět, který čtenáři pomáhá odhalit i pomocí mapy. Některé okamžiky však popisuje až příliš zdlouhavě a bohužel až nudně. Na konci však vyjde na povrch s akcí, která nikoho nenechá spát…

 

"Ženy křičí, kdy jsou zraněné.

Muži křičí, když umírají.

Já nebudu křičet tak ani tak."

 

Můj názor: Já vám ani nevím. Na jednu stranu jsem byla hodně nadšená, ale opravdu jsem čekala víc. Některé části mě hodně bavily, ale bylo zde i dost nudnějších scén, které si autorka mohla lépe promyslet a lehce je zkrátit…

 

Tažení do Tearlingu

 

A jsme zpět v Tearlingu, kde nám Rudá královna nenechá projít nic bez boje. Nejen, že zde více pronikneme do tajemství Rudé královny, ale také do života více vedlejších postav, které jsou v některých okamžicích deko zajímavější než samotná Kelsea. Navíc pronikneme do tajemství onoho Překročení a zjistíme, jaký byl svět té doby…

 

"Představte si svět, kde nejsou ani bohatí, ani chudí. Bůh ničemu nevládne. Není tam přepych, ale všichni mají co jíst, co si obléknout, všichni mají vzdělání, o všechny je postaráno…"

 

Můj názor: Když houpačka tak aspoň pořádná… Začátek této knihy mě opravdu bavil a já si říkala, konečně je zde to, co jsem od knihy chtěla. Ale… Druhý díl bývá opravdu většinou jen tou výplní a tak to ani v tomto případě nebylo jinak. Autorka do Tažení do Tearlingu vložila hodně zajímavé a poutavé části před samotným Překročením, ovšem to bylo po většinu času tím nejzajímavějším z celé knihy. Zbytek pro mě byl opravdu utrpením a já měla co dělat, abych knížku nezavřela a nevrátila se k ní tak po půl roční pauze. Za tento názor se teď hodně stydím, protože to nakonec nebylo až tak špatné a dokonce to podle mě bylo i o trochu lepší než první díl.

 

Osud Tearlingu

 

Konečně akce, na kterou asi většina čtenářů tolik čekala. V Osudu Tearlingu se nestačíte nudit, protože autorka se zde rozjela na plné obrátky. Stále se ničeho nebojí a píše zkrátka svůj příběh, který se jí odehrává v hlavě. Postupně odkrývá veškerá tajemství a odhaluje závojem zakrytou minulost, která vše zapříčinila. Na této knize je však velmi diskutovanou částí právě celý konec a bohužel jsem zatím neslyšela o někom, kdo by s ním byl natolik překvapen a zároveň potěšen jako já…

 

"Ti lidé jsou na svou nenávist tak pyšní! Nenávist je snadná, a nadto i lenivá. To láska vyžaduje úsilí, láska, která si od každého vyžádá svou cenu. Láska něco stojí; proto je cenná."

 

Můj názor: Tak tady jsem si musela po sto stranách už dát pauzu a přečíst si chvíli něco oddechového. Číst sérii, ve které je kruté násilí na denním pořádku jsem už jaksi nemohla vydržet. Pak jsem se však do knihy pustila znovu plná energie a páni… Tato knížka byla plná akce a autorka se naprosto v ničem nebála odlišit. A to především ne svým koncem, který pojala po svém a bohužel ne každému se tím zavděčí. Mě však ano. Já mám ráda, když se knihy tolik liší a ten konec z této série udělal úplně něco nového a jiného. Za mě tedy ten konec rozhodně ano!

 

 

Jaký je tedy můj konečný názor? Popravě jsem se bála, že tato série u mě bude se svým hodnocením ještě níže než Kroniky Kaninu, ale naštěstí ne. Erika Johansen mě jednoduše dostala svými popisy, díky kterým jsem si dokázala okamžitě představit každý detail v celé této sérii. Když se nad tím ještě jednou zapřemýšlím, tak možná to ani pokaždé nebyla nuda, co mě odrazovala od čtení, ale spíš to v některých částech bylo především to násilí. Autorka se mi totiž dokázala opravdu dostat pod kůži a ta bezmoc, že například s tím zneužíváním nemůžete nic udělat, byla někdy až moc velká. Ale to čtení jsem přežila a k tomu jsem si stihla zamilovat i ten jedinečný konec, který podle mě rozhodně není odbytý…

 

A teď už mé finální hodnocení celé série!

 

 

Pokud nepatříte moc mezi křehké dušičky a tato série vás zaujala, tak rozhodně neváhejte a jděte do ní. Ta kombinace fantasy a dystopie se podle mě autorce povedla a je rozhodně zajímavé přečíst si jednou také příběh, ve kterém není ani upír, ani vlkodlak, a ani nějaká krvelačná a vraždící víla. V této trilogii autorka pouze přetvořila dnešní svět, do kterého krom špetky magie dala i problémy dnešní doby, které nás při změně chování můžou k dost podobným situacím zavést… Za přečtení to tedy rozhodně stojí a já doufám, že autorka vydá další knihu, které se snad dočkáme i u nás. :)

 

Znáte tuto sérii? Četli jste ji nebo stále váháte, zda do ní jít? Pokud jste četli alespoň část, co si o ní prozatím myslíte? A jestli jste už celou sérii dočetli, tak jak na vás působí konec?

Budu moc ráda za vaše komentáře, a pokud budete psát o konci Osudu Tearlingu, tak, prosím, bez spoilerů. :)

 

Mějte se krásně,

vaše knihomolka Šárka