sobota 21. dubna 2018

Fotografie - umění jako nástroj vraždy...

Papíroví duchové


Autor: Julia Heaberlin

Originální název: Paper Ghosts

Žánr: Psychothriller

Počet stran: 365

Vydavatelství: Omega

Oficiální anotace: Carl Louis Feldman kdysi býval uznávaným fotografem. Pak ho ale obvinili z vraždy mladé ženy a následně zprostili obžaloby. Ve stáří se stal pacientem pečovatelského ústavu pro lidi postižené demencí. Nyní za ním přichází jeho dcera, aby ho vzala na výlet. Jenomže ve skutečnosti to jeho dcera není. Navíc pokud splní, co si předsevzala, Carl se už do ústavu nikdy nevrátí…
Staříka dohnala minulost. Mladá žena za volantem auta je přesvědčená, že muž vedle ní je skutečný vrah, který má na svědomí smrt několika dívek včetně její sestry Rachel. Jejím cílem je zjistit, zda si Carl na vraždy pamatuje, a pokud ano, chce, aby se k nim doznal. Nejvíc jí vrtá hlavou, co se doopravdy stalo s Rachel. Vážně Carl zapomněl na to, co provedl, nebo to jen předstírá? Možná je dokonce nevinný a ona je tou, kdo lže. Ať tak či tak, mladá žena podstupuje obrovské riziko – pokud je Carl skutečně sériovým vrahem, v texaské divočině se nikdo pomoci nedovolá…


"Připadala jsem si rozbitá na kousky jako světlo, které se štěpí přes máminu sklenici čaje."
 
Bylo mi 12 let, když sestra zmizela. Slíbila, že mi zaplete copánky, až se vrátí. Jenže ona se už nevrátila. Policie ji nikdy nenašla. Ani ji, ani její tělo. Z ničeho nic zmizela z povrchu zemského. Já ji ale najdu!
 
Trvalo mi to spoustu let, ale všechny ty plány se vyplatily. Jsem tu. Našla jsem ho. Sedím vedle Carla Louse Feldmana. Fotografa, který je znám po celém Texasu. A zároveň člověka, který zavraždil mou sestru. Vím to. Jsem si tím na 99% jistá. Ovšem tím 1% stále věřím, že sestru najdu živou.
 
Teď už ale zpět k tomu, že hodlám světu odhalit pravdu a je mi jedno zda to přežiju. Carl totiž nezavraždil jen mou sestru. Zabil více dívek. Jenže soud i policie ho s žádnými důkazy nedokázala nikdy dostat za mříže. Já to však dokážu. Dokážu přimět Carla k tomu, aby se přiznal. A to, že trpí demencí, ho před spravedlivým trestem neochrání…
 
"Andy, má matka, můj právník – všichni si myslí, že jsem vyvinula nezvyklé úsilí, abych se dozvěděla pravdu. Znají ale jen zlomky celého příběhu."
 
Julia Heabelin (zdroj)
Autorka Julia Heaberlin se českým čtenářům představila již na začátku minulého roku se svou knihou Černooké Zuzany. Tato kniha se některým čtenářům natolik zalíbila, že si získala čestné místo v jejich oblíbených psychothrillerech. Naopak druhou půlku jejích čtenářů neoslovila. Jak je tedy na tom její novinka Papíroví duchové? Tak to si pojďte přečíst…
 
Papíroví duchové jsou vyprávěni ich-formou a už od samého začátku každého čtenáře zajisté zaujmou. Z ničeho nic jsme totiž vtrženi do domu na půli cesty, ve kterém se střetává naše hlavní hrdinka s Carlem. To už od první chvíle zaujme naši pozornost a my se tak toužíme dozvědět, jak se tam dostala a jak budou její plány, které nám postupně poodhaluje, pokračovat. Ovšem v knize je celkem problém udržet při čtení pozornost. V příběhu je hodně dobře vymyšlená hlavní zápletka, chtělo to však rozjet nějakou akci. Vše bylo popisováno velmi zdlouhavě a pomalu v polovině knihy se nic nedělo. Autorka se sice snažila zaujmout čtenáře různými fotografiemi a poznámkami, ale někdy to spíše působilo trochu rušivě.
 
V thrilleru každý očekává velkou dávku napětí. To se zde však nedělo. Autorka v knize vše probírá do detailů. Navíc se i v příběhu ráda vrací v čase a u takovýchto kapitol by vůbec nevadilo, kdyby je například popsala rokem. Úplně by však i stačilo, kdyby ke kapitolám jednoduše psala MINULOST/PŘÍTOMNOST. Čtenář by se poté v příběhu zajisté lépe vyznal a nemusel by se z počátku tolik ztrácet.
 
(zdroj)
V knize sice chybí nějaká ta dávka pořádného napětí ovšem i tak dokáže ve čtenáři vyvolat strach a to vše díky svému grafickému zpracování. Jsou zde totiž použity fotografie malých holčiček pobíhajících v lese, které jsou upraveny tak, že z nich jde člověku mráz po zádech. Jelikož je zde hlavní a jediný podezřelý fotograf, jsou v příběhu fotografie hodně rozebírány. Dost často se od nich i odvíjí děj, a aby se daly lépe představit, autorka vložila do knihy vždy 1 stránku, na které danou fotografii lépe popisuje. Tyto fotografie a různé popisy vše krásně oživí, ale možná jich to chtělo trošku ubrat a s tím i zkrátit děj a rozvinout více závěr, který si zasloužil více autorčiny pozornosti.
 
Co se týká obálky, tak to vypadá, že se omega rozhodla všechny autorčiny obálky ladit hezky k sobě. Stejně jako na předchozím přebalu, tak i zde leží dívka zasypaná květinami. Jen tentokrát zas jiné květy a jiná dívka. Jen mi trochu vadí ten dívčin úsměv. Přeci jen se jedná o thriller, kterému by vážná tvář prospěla asi více. Ovšem když knihu porovnám s původní obálkou, tak mi k celému příběhu sedí daleko více a celý příběh lépe vystihuje…
 
Teď přišel čas napsat vám můj názor. Mé pocity byly dost podobné jako při čtení Života na trampolíně. Hlavní část příběhu byla podle mého dost dobře vymyšlená, ale chyběla tomu nějaká dobrá zápletka alespoň ke konci. Ze začátku jsem se do příběhu začetla, ale pak bohužel příběh zapadl do jedné linky, která měla chvílemi výkyvy k lepšímu, ale stále to bylo málo. Do poloviny příběhu jsem se musela v podstatě dotlačit, jelikož se tam stále nic nedělo. Bohužel jsem toho od příběhu očekávala daleko víc a to zvlášť po tak dobrém začátku. Abych však nebyla stále tak negativní, tak musím přiznat, že mě dost bavily některé myšlenky hlavní hrdinky a díky tomu mám i v knize několik lepících záložek. Ráda bych se totiž k některým větám ráda vrátila...

Byla jsem tedy bohužel celkem zklamaná, ovšem i tak bych knihu doporučila těm, kteří mají rádi psychothrillery s postavami, u kterých vás kniha nabádá k neustálému probírání jejich duševní mentality. V celé knize si totiž nejste pomalu jisti, kde je nahoře a kde dole. Pokud tedy máte rádi příběhy, ve kterých není nic, tak jak se zdá, rozhodně zkuste i tuto novinku Papíroví Duchové.
 
A teď už hodnocení!
 
    69%
 
Znáte tuto autorku? Četli jste její Černookou Zuzanu? Jak se vám líbila ta v porovnání s Papírovými duchy? Která její kniha je podle vás lepší? A pokud jste Papírové duchy nečetly, chystáte se na ně?
Budu moc ráda za jakýkoli váš komentář. :)
 
 
 
Mé velké díky patří nakladatelství Omega za poskytnutí výtisku pro tuto recenzi.
Pokud o tuto knihu máte zájem, najdete ji přímo na stránkách nakladatelství Omega.
A pořídit si ji můžete v knihkupectví Knihy Dobrovský.

8 komentářů:

  1. Kniha mě zaujala, hned jak jsem ji viděla. Se sebezapřením jsem ale usoudila, že si další nepřečtenou knihu prostě nemůžu dovolit... čeká jich na mě tolik. :)) Vypadá ale vážně napínavě a zajímavě. Líbí se mi tvoje recenze. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já usuzuji stále, že novou knihu nepotřebuje, ale ta touha po dalším příběhu vždy zvítězí. :)) Jsem zvědavá na tvůj názor, pokud se tedy do knihy nakonec pustíš.
      A děkuji, jsem ráda, že se ti recenze líbí. ❤

      Vymazat
  2. Černooké Zuzany se mi vůbec nelíbily , pro mě to byla docela nuda. Po tomto hodnocení jsem ráda, že jsem se rozhodla už autorce i přes krásnou obálku nedám šanci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A to já té krásné obálce podlehla... U příští knihy si to však raději pořádně rozmyslím.
      Ta nuda v příběhu je autorčino největší mínus. Ten napínavý děj plný zvratů, který kniha slibuje, se zde bohužel opravdu nevyskytuje...

      Vymazat
  3. Přestože jsem Černookým Zuzanám snad tehdy dala poměrně vysoké hodnocení, nebyla to rozhodně žádná pecka, jak bylo avízováno v reklamě. A jak čtu recenzi, tak ani druhou šanci autorce dávat nebudu, proč se nudit, když můžu sáhnout po něčem zajímavém :)
    Pěkná recenze, Šárko :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě právě Černooké Zuzany dost na tuto autorku nalákaly, ale věděla jsem i o pár záporných názorů na tuto knihu... Když jsem však začala číst Papírové duchy, celý příběh mě dost zaujal a říkala jsem si, že to rozhodně nemůže být špatné. Jenže pak to začalo poztrácet jakoukoli akci, kterou bych u psychothrilleru očekávala a celý příběh šel neuvěřitelně dolů... Byla to tedy nuda a rozhodně je lepší sáhnout po nějaké zajímavější knize. :)
      Děkuji za pochvalu recenze, Šárko :)

      Vymazat
  4. Černookou Zuzanu jsem ještě nečetla, ale mám to v plánu. Někdy.. :D A samozřejmě jsem okamžitě zbystřila u Papírových duchů, ale po tvé recenzi nevím, zda se k oboum knihám někdy odhodlám. Já mám raději nějakou akci a napínavý příběh, tady toho asi moc nebude.. Každopádně díky za pohled, skvělá rcenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych řekla, že autorka přeci jen za zkoušku stojí, každému čtenáři přeci jen sedne něco jiného. Ovšem pokud očekáváš hodně napětí a akce tak to bohužel za mě Papíroví duchové nesplňují... Ale třeba jsou Černooké Zuzany v něčem lepší. ;)
      Děkuji za pochvalu recenze. :)

      Vymazat

Budu moc ráda za každý váš komentář. :)