Vše, co od života chci, je láska…

Věnujte mi valčík

Autor: Zelda Fitzgerald

Originální název: Save Me the Waltz

Žánr: Román, klasická literatura

Počet stran: 292

Vydavatelství: Leda

Oficiální anotace: Věnujte mi valčík – román o nezkrotné jižanské krásce, jež se po svatbě ocitá v prostředí meziválečné newyorské smetánky – je vyprávění jemné, lyrické, zářící mnoha jasnými barvami, ale také dojemné, nostalgické a místy do krajnosti zoufalé. Divoké rytmy originálního, neobvykle otevřeného a osobitě sugestivního líčení ženského osudu se zklidňují do nálad nadějného očekávání, a ty zase střídají lyrické ozvěny vzpomínek málem zaniklých. Kde se vyprávění ujímá proud vědomí, jde o vypjatou situaci a vnitřní monolog vyvolává dojem, že byl zapsán v návalech zuřivého hněvu.

Jediný dokončený román Zeldy Fitzgeraldové ukazuje její mimořádný talent pro citlivé pozorování, který sdílela s manželem F. S. Fitzgeraldem a díky kterému dokázala po svém vystihnout ducha doby v životních peripetiích jednotlivce.

Její dar proměnit slova v cosi duhově měňavého, udivujícím způsobem krásného a znovu a znovu překvapujícího je obdivuhodný, stejně jako je pozoruhodné, že autorka knihu napsala za necelé dva měsíce. To, že se jí stále daří okouzlovat, bavit a dojímat čtenáře, je ovšem ještě pozoruhodnější.

"Hluboká antika Středomoří si lízala rány nad ostřími naší horečnaté civilizace."

Vždy jsem byla maminčina oblíbenkyně. Byla jsem její nejmladší dcera a jelikož si mě hýčkala, měla jsem vše, o co jsem si řekla. Například jakékoli šaty, které jsem si vysnila, mi maminka ušila. Pak ale přišli mé zásnuby a já se musela od rodičů odstěhovat. Nejdříve byl mým domovem po boku mého manžela New York a pak se jím stala Paříž.

Manželství v sobě skrývá mnoho výhod. Oba totiž milujeme umění. Manžel je malíř a já jsem se rozhodla věnovat baletu. Jenže na úkor čeho? Našeho vztahu? Rodiny? Naší malé dcerky? Ta vzájemná podpora ve vztahu je úžasná, jenže zároveň vás dokáže dusit. A to takovým způsobem, že zapomenete na to nejdůležitější. Sami na sebe…

"Nehodlám jen žít. Ze všeho nejvíc chci milovat!"

Českým čtenářům se po více než sedmdesáti letech od napsání dostává do rukou kniha od Zeldy Fitzgeraldové, manželky světoznámého autora klasiky, Francise Scotta Fitzgeralda. Její kniha Věnujte mi valčík je jediným příběhem, který autorka dovedla do finále a mi tak máme možnost si její dílo po takové době konečně přečíst. O příběhu se dá říct, že se jedná i o částečnou autobiografii z autorčina osobního života. Nalezneme zde spousty narážek právě na partnerský život dvojice uměleckých duší a lze si zde Zeldu s jejím manželem lehce představit.

Zelda Fitzgerald (zdroj)

Kniha je vyprávěna er-formou a v některých momentech je složitější se do děje pořádně vžít. Právě tím největším problémem může být i hlavní hrdinka Alabama, která se z počátku chová hodně rozmazleně a umíněně. Postupně však dospívá a mi můžeme skvěle pozorovat její mentální růst a další změny v jejím charakteru. Stáje je z ní však volnomyšlenkářka s bohémským stylem života, který stejně jako ona preferuje i její manžel. Jenže žít takovýto život ještě s malým dítětem není vždy tak pohádkový, jak se může zdát.

V ději nacházíme skvělou ukázku toho, jak může kariéra ovlivňovat rodinné vztahy a vývoj dítěte, které místo rodičů (matky) vychovávají chůvy. Ale to není jediné téma, které čtenářům může něco předat. Problémem však je, že toho autorka ze sebe vychrlila tolik, až celý příběh natolik přehltila, že kvůli tomu působí přeplácaně. Čtivost knihy ani nezvyšují dlouhé kapitoly a souvislý text, v němž se čtenář lehce ztratí. Příběh měl vážně obrovský potenciál, ale v hodně momentech působí jako jeden velký chaos…

Přebal knihy je nádherný. Kniha velikostí odpovídá ilustrovanému vydání Velkého Gatsbyho a svou stříbrnou barvou zlatého Gatsbyho skvěle doplňuje. Sice v sobě neukrývá žádné ilustrace, ale je v ní pár předsádek, které příběh mile oživí. S Velkým Gatsbym to bude rozhodně skvělá ozdoba v knihovně!

Teď je na řadě můj názor… Po knize F.S. Fitzgeralda jsem se na příběh Věnujte mi valčík ohromně těšila. Velký Gatsby se totiž četl pomalu sám, a tak jsem doufala, že kniha od manželky tak skvělého autora na tom bude podobně. Ale tento příběh mi dal vážně zabrat. Nemohla jsem se do knihy vůbec začíst. Nejdříve tu byly zastaralé výrazy, ovšem na ty se dá v klasice zvyknout, ale ty pak nahradila francouzština, což pro člověka, který neumí francouzsky jediné slovíčko, je jeden velký hardcore. Pak tu ještě byla hlavní hrdinka… No, jednoduše řečeno mi vůbec nesedla. V druhé polovině knihy se to naštěstí zlepšilo, ale stále to nebylo ono. A nakonec ta přeplácanost celého příběhu… Očekávala jsem toho od knihy zkrátka víc. Mrzí mě, že jsem z příběhu tak zklamaná, ale nedá se nic dělat. Nejvíce mě ale mrzí, že ten příběh měl úžasnou myšlenku a autorka ho tím vším, co do něj chtěla dát, akorát zabila…

Knihu Věnujte mi valčík i tak doporučuji především ženám, které mají rády klasické romány, příběhy ze života žen 20. let a nevadí ji autorčina nevyzpytatelnost.

A teď už hodnocení!

    70%

Znáte tuto knihu? Četli jste ji nebo se na ni chystáte? Pokud jste ji četli, jak se vám líbila? Jsou vám sympatičtější knihy F.S. Fitzgeralda, nebo vás svým Valčíkem Zelda pohltila ještě více?

Budu moc ráda, když mi to napíšete do komentáře. :)

Za tuto knihu bych chtěla mockrát poděkovat nakladatelství Leda,

na jejichž internetových stránkách si příběh Věnujte mi valčík můžete pořídit.