Protože vždycky budeme žít Na hraně věčnosti...

Na hraně věčnosti

Autor: J. A. Redmersky

Série: Na hraně zapomnění 2.

Originální název: The Ege of Always

Počet stran: 352

Vydavatelství: YOLI

Oficiální anotace: Camryn Bennettová nikdy nebyla šťastnější. Pět měsíců poté, co náhodou potkala Andrewa Parrishe, ji požádal o ruku a zdá se, že před sebou mají jen krásné zítřky. Společné zítřky... A přesto jejich lásce zasadí osud tvrdý úder. Andrew nechápe, jak se to mohlo stát, ale je pevně rozhodnutý jít dál, a to i ve chvíli, kdy si uvědomí, že jeho cit ke Camryn v sobě ukrývá také moře bolesti a že přetvářka začíná být smrtelně nebezpečná. Je však pevně přesvědčený dokázat, že jejich láska je osudová a přežije cokoliv...

Camryn s Andrewem jsou teď oba šťastní. Přes vše, co se jim oběma stalo a čím si musely společně projít, se rozhodli usadit. Alespoň prozatím, než se všechno naplno vyřeší. Jenže ten pocit stereotypu se ke Camryn znovu vrátil. Stále se jí nelíbí myšlenka toho, že by měla někde zůstat natrvalo. Že by nemohla cestovat a už nikdy necítit ten pocit volnosti, který jí dává právě cestování.

"...máme jen jeden život. Jen jeden pokus, jak ho prožít. Takže ten pokus musíme popadnout za pačesy a běžet s ním s větrem o závod."

- Andrew

Ovšem život klade Camryn do cesty stále překážky. Překážky, které sice nejsou vždy záporné, ale dokážou se změnit v noční můry, které Camryn vrhají do hlubokých depresí. Náhle jako by život zešedivěl a už nebylo možno zahlédnout jediný světlý moment, který život nabízí. Po všem co se stalo už Cam nevidí ani její vztah s Andrewem, jako něco co by mohlo déle vydržet. Ale Andrew se jí jen tak nehodlá vzdát. A tak ho napadá jen jedna věc, kterou může udělat, aby Camryn dostal z depresí a mohl být s ní. To jediné východisko ze všeho zlého je cestování. A proto se Cam, Andrew a jeho Chevelle vydávají na cestu. Na cestu, na které se vyrovnají se všemi životními překážkami...

"Protože jsi můj tetovanej filozof."

-Camryn

Příběh, který sice začíná podobně jako první díl, tedy něco se stane a znovu začíná ten road trip, který dělá tuto knihu speciální. O tomto začátku však lze zaručeně říct, že je daleko více promyšlený a pro mně i více chytlavý. Ten strach, který jsem měla na začátku, že tahle část příběhu už nebude taková, jako ta první, se naštěstí vyvrátil. U hrany zapomnění jsem celkem kritizovala konec za to, že byl zrychlený a nebylo vše dotažené tak, jak jsem očekávala. No a hrana věčnosti mi ten konec příběhu naprosto krásně dotáhla do závěru a pomohla lépe poznat a pochopit Andrewa.

"Náš příběh je u konce, ale naše cesta ne. Protože vždycky budeme žít na hraně. Na hraně věčnosti."

- Andrew

Pěkné završení série Na hraně zapomnění, které neokouzlí možná každého, ale za to perfektně uzavře příběh Andrewa a Camryn. Příběh lásky, která vznikla díky osudu, který pomohl k tomu aby se dva cizinci střetli v jednom autobusu ve stejném čase.

"Navždy by mohlo stačit."

- Andrew

A teď už hodnocení!