Měsíční paprsky v srdci a v úsměvu slunce...

Tisíc polibků

Autor: Tillie Cole

Originální název: A Thousand Boy Kisses

Žánr: YA, romantika, světová literatura

Počet stran: 352

Vydavatelství: YOLI

Oficiální anotace: „Možná jsme jako ten třešňový květ. Jako padající hvězdy. Možná jsme se milovali příliš moc, příliš mladí a zapláli tak jasně, že musíme zaniknout. Extrémní krása, rychlá smrt.“

Jeden polibek trvá okamžik. Tisíc polibků však může vydržet na celý život.

Jeden chlapec, jedna dívka. Pouto mezi nimi je ukováno v jediném okamžiku a střeženo v srdci celou dekádu. Jejich pouto vydrží navždy. Nebo tomu alespoň věří.

Když se sedmnáctiletý Rune Kristiansen po dvou letech vrací z rodného Norska do ospalého městečka Blossom Grove v Georgii, kde se v dětství spřátelil s Poppy Litchfieldovou, vrtá mu hlavou pouze jediné: Proč mu dívka, která byla druhou polovinou jeho duše a která mu slíbila, že bude věrně čekat na jeho návrat, přestala před dvěma lety odpovídat na jeho dopisy a telefonáty? Poppyino mlčení zlomilo Runovi srdce. Zatrpkl a zatvrdil se. Když však odhalí pravdu, zároveň zjistí, že ještě větší bolest ho teprve čeká.

Samostatný román pro čtenáře od 14 let. Přichystejte si kapesníky...

"Usmála jsem se nad prostotou té představy.

Protože já jsem nepotřebovala velká gesta ani pohádky.

Normální život s klukem, kterého miluju, by mi vždycky stačil."

- Poppy

Potkat dívku, která je pro vás nejen tou nejlepší kamarádkou a zároveň člověkem, kterého nechcete v žádném případě za celý svůj život opustit, je ve věku pěti let celkem nereálné. Ovšem, když se malý Rune přistěhoval se svou rodinou z Norska do malého městečka Blossom Grove, právě to se mu stalo. Potkal Poppy, holčičku s bílou mašlí ve vlasech, ze které už na první pohled vyzařovalo dobrodružství. Nejde říct, že už v tak nízkém věku to byla láska, to určitě ne, ale už od prvního okamžiku se staly přáteli. Byli Rune a Poppy, dvě jména, které jen tak něco nerozdělí.

Jenže přišel okamžik, který oběma přišel jako velká noční můra. Moment, ve kterém se budou muset na nějaký čas rozdělit. Slíbili si, že spolu budou v neustálém kontaktu, jenže Poppy přestala na jakékoli zprávy od Runa reagovat.

Rune se však po dvou letech vrací do stejného domu, vedle kterého stále bydlí Poppy s rodinou. Jenže oba se změnili, dospěli a navíc je dělí jedno velké tajemství, které v sobě Poppy skrývá a za žádnou cenu nechce, aby o něm Rune věděl. Jenže městečko je malé a Poppy s Runem se musí chtě nechtě potkat. Jak bude jejich shledání vypadat? Co se stane v okamžiku, kdy se Rune vše dozví? Dokončí spolu jedno velké dobrodružství, které pro Poppy připravila její zesnulá babička? Nebo už je pro ně příliš pozdě?

"Slib našich rtů.

Slib našich rozpůlených srdcí.

Navždy a věčně."

Originální obálka + Tillie Cole (zdroj)

Tentokrát začnu trochu jinak a to tím jak jsem se ke knize dostala. Měla jsem narozeniny a mamka po mě chtěla seznam knih, které bych si přála. Vymýšlela jsem různé knihy a nějak mi nedalo a musela jsem na seznam napsat i Tisíc polibků, které na mě v té době odevšad vykukovaly. Nevěděla jsem o čem knížka je a ani jsem pořádně nečetla anotaci, jen jsem tak nějak tušila, že v té kouzelné obálce se nemůže ukrývat nic špatného. Byla to taková sázka naslepo a nyní po přečtení musím říct, že se nesmírně vydařila. Ovšem na začátku, když jsem knihu už držela v ruce a věnovala své plné soustředění anotaci, měla jsem potřebu knihu odložit, protože poslední věta v anotaci vám tak trochu překazí plány. Zvlášť když stejně jako já očekáváte lehce naivní a romantický příběh dvou přátel, u kterého si chcete pouze odpočinout a lehce dojmout. Nic víc, nic míň. Jenže věta: „Přichystejte si kapesníky“ už zkrátka vypovídá o tom, že až tak pohodový příběh to zkrátka nebude.

Když Tisíc polibků vezmete do rukou a začnete číst, máte pocit, že v rukou držíte knihu, která svou dokonalostí ubíhá příliš rychle. Chcete víc, jenže postupem stránek začínáte mít pocit, že je něco špatně. Takže se bojíte číst dál. Jenže pokračujete, jelikož se od příběhu Poppy a Runa nemůžete oprostit. A pak to náhle začíná. Ten pocit že vaše srdce puká a to naprosto pomalu, jako při prvním polibku. Ovšem než se nadějete, vaše srdce se naprosto rozpadá. Ale to není ani zdaleka konec, protože hranice mezi tím, zda je vaše srdce celistvé, nebo naopak úplně rozpadlé, je v této knize velmi křehká a vše se mění neuvěřitelnou rychlostí.

(zdroj)

Ze stylu psaní Tillie Cole se některým čtenářům může zdát, že narazili na knihu od všemožných autorů nynějších bestsellerů v YA scéně. V příběhu totiž nalezneme čtivost Colleen Hoover, citlivost Francesci Zappia a křehkost života, kterou tak ráda ukazuje Jennifer Niven. Ovšem autor, kterého tato kniha nejvíce připomíná svým tématem, je John Green. Ale i přes podobnost k těmto autorům, je Tisíc polibků jinou a hlavně zajímavou knihou, kterou by čtenář YA románů, neměl určitě minout.

Celý příběh je asi nejvíce zajímavý hlavními hrdiny, kterými je také vyprávěn. V této knize opravdu nejde říct, které popisy jsou lepší. Zda se lépe čtou myšlenky Poppy či Runa, opravdu nemůžu určit. Každý z nich má něco do sebe a každý je něčím zajímavý. Runa si zajisté zamiluje každá dívka a to už od první scény, na které se objeví. Kdo by totiž odolal malému a roztomilému Vikingovi a jeho dlouhým blond vlasům? A která dívka nechce být tou odhodlanou bojovnicí, která prožívá naplno každé dobrodružství a užívá si každým dnem nový východ slunce? Autorce se v této knize zkrátka povedlo to nejdůležitější a tím je dokonalé stvoření postav, které s jistotou každého čtenáře plně zasáhne do srdce a jen tak ho nepustí.

(zdroj)

Autorce se však nepovedli pouze postavy, ale také celý děj, který byl propracován do těch nejmenších detailů. Po přečtení sto stran si říkáte, že už máte dost a ničím víc vás autorka nepřekvapí, ale ono se jí to povede a daří se jí to až do samého konce. Do konce, ve kterém však stále nechcete závěr příběhů, jelikož toužíte po více polibcích, ze kterých vaše srdce puká… Ovšem je zde jedna věc, kterou nejspíš neocení každý, kdo si tuto knihu přečte a tím je epilog. Já sama jsem byla dost na vážkách jak tuto část ocenit, jelikož mi to už přišlo příliš. Jenže nyní už jsem se s tím celkem srovnaná a jsem ráda, že příběh takto autorka uzavřela. Pokud jste knížku četli, budu ráda, když mi napíšete váš názor na epilog. Ale, prosím, bez spoilerů!

Obálce knihy snad chybí už jen ta zavařovací sklenice, bez které by příběh neexistoval. Ovšem i přesto, že to není originální přebal, ke knize se hodí. Navíc ty květy třešní umocňují v příběhu romantiku, která dala příběhu tu správnou atmosféru.

A nakonec nesmí chybět ani můj celkový dojem z knihy. Když tu teď sedím a vedle sebe mám danou knížku Tisíc polibků, chce se mi plakat. Když si vyhledávám fotky, které zde můžete vidět, a náhodou vidím jakékoli srdce s jejich polibkem, chce se mi plakat. A ať už narazím na jakoukoli maličkost, jako je například znak nekonečna, bílá mašle nebo fotografie pláže, tak mám pocit, že v okamžiku, kdy bych si dovolila začít brečet, nepřestanu. Nevím, zda se tomuto může říkat názor na knihu, nebo je to má psychická nevyrovnanost, která na mě v poslední době útočí, ale tak nějak podobně to mám od doby, kdy jsem tuto sladkou dokonalost přečetla.

Zaručeně tedy můžu napsat, že knihu doporučuji. Svým způsobem jde říct, že se jedná o oddechový příběh, ovšem i ten vás dokáže dojmout a naplno se k vám připoutat. Takovýchto příběhů nebudu mít asi nikdy dost a mám takový pocit, že nejsem jediná. Najít totiž knihu, která vám dá tu možnost uvědomit si křehkost života, je v poslední době lehké, ale jen pár takových příběhů se dokáže zarýt do vašeho srdce a uvědomit si, že láska a rodina je to nejdůležitější na čem záleží. A co říci na konec? Pokud se knihu rozhodnete číst, poslechněte anotaci, která vám říká, abyste si připravili kapesníky. Věřte mi, budete je potřebovat.

A teď už hodnocení!

    97%

Už jste o této knize slyšely? Četli jste ji, nebo se na ní prozatím chystáte? Jaký na ni máte názor?

Budu moc ráda za jakýkoli váš komentář. :)

PS: Původně jsem knize chtěla dát plných 100%, ale s tím epilogem, mě autorka celkem rozladila, proto jsem jí pár procent strhla.

PPS: Pokud si rádi ke čtení pouštíte hudbu, tak doporučuji playlist, který autorka k této knize sestavila na Spotify. Je dokonalý a skvěle navodí atmosféru k celému příběhu. ;)