Monology do tmy.

Autor: Barbora Rooster

Zdravím, knihomolové!

Dnes vás vítám u takové recenze nerecenze. Ráda bych vám totiž přiblížila knížku Monology do tmy od Barbory Rooster, kterou však v obyčejných knihkupectví nenajdete. Jedná se o sbírku monologů/ básní pojednávajících o lásce na první pohled, zamilování, odloučení, zkrátka o životě. V poslední době jsou podobné knihy s moderní poezií velice populární. Ze světových autorů je nejvíce známá například Rupi Kaur a její Mléko a med nebo Atticus se svou sbírkou Láskou ji nespoutáš. Ovšem tyto knihy ztrácejí po překladu své kouzlo. A proto je mi ctí představit vám Monology do tmy od české autorky vystupující pod pseudonymem Barbora Rooster.

Monology do tmy jsou rozhodně jiné než již zmíněné zahraniční bestsellery. Jednotlivé básně jsou delší a autorka nám pomocí svým filozofických monologů vypráví příběh. Z knihy dýchá upřímnost i když netuším, zda to tak skutečně bylo, ale já v knize věřila každému slovu. Monology jsou napěchované city, které na vás doslova prýští z každé strany. Je zde tolik dokonalých slovních spojení, že si toužíte všechny zapamatovat a pokud používáte lepíky, tak věřte, že zde jich budete potřebovat spousty.

"Kdybych ty pocity mohla vytrhnout z těla a namalovat s něma obraz, člověk by viděl barvy, které lidské oko nikdy předtím nespatřilo."

Barbora Rooster (zdroj)

Text je psán hovorovou češtinou a nalezneme zde i pár vulgarizmů, ovšem není to přehnaného, co by se nedalo přežít. Hlavně ruku na srdce, kdo si občas alespoň trochu nezanadává? Takže tohle není nic, co by se knize muselo vytýkat. Kniha je psaná přirozeně a každá romantická či filozofická duše si v ní najde to své. Navíc na vás z každé věty dýchne duše umělce, který i v té největší maličkosti vidí velký význam, a to je na Monolozích do tmy to nejkrásnější.

Kniha má krásnou, jednoduchou a minimalistickou obálkou, která se však hrozně špatně fotí. :)) Černá barva na obálce a její lesklý povrch totiž působí jako zrcadlo a když ji chcete vyfotit, vždy je na knize váš odraz. Ovšem ten zrcadlový efekt dělá knihu zas o něco krásnější a vůbec bych se nedivila, kdyby to byl záměr. A co se týká knihy uvnitř, tak je přesně tak jednoduchá jako je její obálka. Text je po většinou psán klasicky na bílém papíře černou, ale je zde i pár černých stan, na kterých najdeme pár řádků bíle. Nejsou zde tedy žádné ilustrace či fotografie, ale to se mi právě na knize líbí. Není zde totiž nic, co by vás rozptylovalo od textu a vy se tak můžete plně soustředit na monology…

Čtení této knihy jsem si nesmírně užívala. Vždy když jsem knihu otevřela, přišla jsem si, jak kdybych seděla v kavárně na slam poetry a nechávala jsem se unášet slovy, které Barbora Rooster sepsala. Monology mě natolik upoutaly, že přemýšlím nad tím, zda si mám nechávat v knihovně Mléko a med, jelikož stokrát raději sáhnu po této knize, která mě upoutala daleko více a já bych si jí pročítala neustále. Užívala jsem si nesmírně tu atmosféru a už od věnování mě kniha chytla za srdce. Monology do tmy jsou krásné vyznání citů, které jen málokdo dokáže sepsat tak poeticky a čtivě, jako to dokázala autorka v tomto případě.

"Lidský životy jsou stejně prchavý jako okamžik toho, kdy se dým rozplyne v nic."

Co napsat závěrem? No, asi jen to, že vám knihu doporučuji a moc za její výtisk děkuji samotné autorce! Opravdu mě nenapadá nic, co bych monologům mohla vytknout… Pokud o knihu máte zájem zkontaktujte samotnou autorku na jejím Instagramu @barbora.rooster nebo si Monology do tmy můžete osobně pořídit v Klubu cestovatelů Praha.

Doufám, že se vám dnešní článek líbil a případně jste našli zas novou inspiraci na čtení. Jak už jsem psala, knihu vám s čistým srdce doporučuji a pokud jste ji četli, budu moc ráda, když vaše poznatky a názory napíšete do komentáře. :)

Znáte tuto knihu? Četli jste ji nebo se na ni prozatím chystáte?

Budu moc ráda za jakékoli vaše komentáře!

Mějte se krásně,

vaše knihomolka Šárka