Uvědomění křehkosti života...

Znovu já

Autor: Gayle Forman

Originální název: Leave Me

Žánr: Román pro ženy, světová literatura

Počet stran: 328

Vydavatelství: Cosmopolis; Grada

Oficiální anotace: Přemýšleli jste někdy nad tím, že byste namísto každodenních povinností odjeli pátrat po své rodinné historii? Snili jste někdy o tom, že byste nastoupili do vlaku jedoucího kamkoliv, kde nikdo nevyžaduje vaši neustálou pozornost? Pro Maribeth Kleinovou, úspěšnou matku, manželku a redaktorku časopisu, je to jediné řešení. Poté, co jí tělo vypoví službu a diagnóza zní infarkt, a poté, co při následném zotavování shledává, že navzdory jejímu zdravotnímu stavu na ni nejbližší okolí stále klade vysoké nároky, si sbalí jen to nejnutnější a uteče z domova v New Yorku do Pittsburghu, kde začne pátrat po své biologické matce. Daleko od svého předchozího života a s pomocí nových přátel se Maribeth konečně na chvíli „zastaví“ a snaží se znovu nalézt životní stabilitu a cestu ke svému dřívějšímu, na pohled spokojenému životu.

"Ale tady knížky přímo hltala. Četla je s takovou nenasytností, jakou už léta nepamatovala. Některé dny sedávala v kavárně a četla. Jindy šla do Lawrencevilleské knihovny, vytáhla nějakou knihu z vyrovnaných řad, posadila se do kruhové místnosti k oknu, obracela stránky a odpolední světlo pomalu sláblo."

Čtyřiačtyřicetiletá Maribeth Kleinová. Matka dvou malých dvojčat. Manželka. Redaktorka časopisu Frap, která si neumí vzít volno. A když už si dá pauzu od své práce, je stále matkou a manželkou na plný úvazek. Ovšem její tělo potřebuje pauzu a tak si o ní řekne…

Maribeth ve svém nízkém věku prodělá infarkt. Po operačním zákroku je po týdnu poslána domů z nemocnice. Má být však stále v klidu a odpočívat, jenže najít klid v bytě s dětmi a manželem, který je neustále v práci, není možné. Najednou si uvědomí, že potřebuje chvilku volnosti a tak se rozhodne utéct z domova. Ale Maribeth neutíká ze sobeckých důvodů, i když to tak může na první pohled vypadat. Maribeth odjíždí, aby zjistila něco o své minulosti. Je totiž adoptovaná a její zdravotní stav ji nutí zjistit více o své skutečné rodině. Potřebuje jistit, zda byl její infarkt dědičný a či i něco podobného hrozí jejím dětem. Jenže volnost po tolika letech tvrdé dřiny je pro Maribeth více než vítanou novinkou, kterou už dlouhou dobu nezažila. Nebylo by přeci jen lepší zůstat v Pittsburghu a domů se už nevracet?

"Jestli umřeš, řekni taťkovi, ať si vezme někoho hodnýho. Nechci mít lakomou macechu, jako měla Popelka."

Gayle Forman (zdroj)

Zvědavost. To je asi ta největší příčina toho, proč jsem si knížku chtěla přečíst. Gayle Forman je totiž autorkou, kterou jsme měli doposud možnost poznat jen díky YA literatuře, tedy knihám pro dívky. Já jsem od autorky četla už tři knížky a pokaždé to bylo něco speciálního a mimořádného. Gayle Forman zkrátka umí psát knihy pro mladé, které se člověku zaryjí do paměti. Ale jak je na tom s psaním románů pro ženy?

Asi tou největší změnou, kterou autorka udělala při psaný toho románu, je styl, kterým je kniha napsaná. Znovu já je totiž na rozdíl od ostatní knih psáno v er-formě. Není zde tedy vypravěčem hlavní hrdina, ale tentokrát je to přímo autorka. Ovšem er-forma vyprávění v této knize vůbec nebrání v tom, aby si čtenář příběh užil. Kniha je totiž i přes tento styl vyprávění chytlavá a to už od první věty, která každého okamžitě upoutá.

Kniha si celou dobu svého děje držela hlavní myšlenku, která má čtenářům vzkázat, aby si vážili svého zdraví. Gayle Forman ve svých knihách ráda poukazuje na život, není tedy nic nového, že i zde píše o tom, že život je jen jeden. Píše zde o tom, že člověk by měl poslouchat své tělo, které mu jasně říká, že něco není v pořádku. Jen malé upozornění, po dočtení knížky se hlavně nestaňte hypochondry. :)

Originální obálka (zdroj)

Tento příběh je i přes všechny nemocnice a choroby opravdu čtivý. Kniha je napínavá a autorka se ubránila jakýmkoli kýčům, které by z příběhu udělaly obyčejný román. Gayle Forman tentokrát napsala knihu, která se liší od ostatních příběhů a jak už to tak bývá i závěr si autorka udělala posvém a nedržela se žádné klasiky. Psala příběh ze života pracující ženy, která na žádnou pauzu nemá čas, protože myslí především na rodinu. A to je věc, které si na svých matkách vážíme, ale jejich zdraví je pro nás stejně důležité, jako to naše pro ně. Gayle Forman nám touto knihou chce říct především jedno, myslete na své zdraví…

Obálka knížky je krásně tónovaná do podzimních barev a vyobrazuje časové období, ve kterém se děj odehrává. Což je tedy od podzimu do zimy, proto ty holé a lehce zasněžené stromy. V tomto ohledu si v Cosmopolisu (Gradě) dali opravdu práci s obálkou a udělali tak knize daleko hezčí přebal než v originále. Navíc se mi líbí i jednoduchost písma, kdy je akorát název knihy napsán výraznějším stylem.

Jak už jsem psala, knížka byla krásně čtivá a já si její čtení opravdu užívala. Jenom je zde ale… Příběh je jiný, chytlavý, zajímaví, ale připadá mi takový osekaný. Kdyby se autorka více rozepsala a zodpověděla na všechny otázky pořádně a nejen tak okrajově, určitě bych příběh hodnotila lépe. Ovšem takto se zas spíše držela normálního života a nedělala z něj přehnanou pohádku, ve které se vše hned okamžitě dozvíme do těch nejmenších detailů. Gayle Fomrman je skvělá autorka, ovšem nevím jak vám, ale mě od ní sedí více knížky pro mladší. Četla jsem zatím jen sérii Zůstaň se mnou a poté knížku Byla jsem tu a tyto knížky byly tak skvělé, že jsem od tohoto románu zkrátka čekala více…

A teď už hodnocení!

    73%

Znáte tuto knihu? Četli jste ji nebo se na ni prozatím jen chystáte? Znáte tuto autorku? Četly jste od ní nějaké příběhy? Ano? Jaké a jak se vám líbily?

Budu moc ráda za každý váš komentář. :)

 

 

Mé velké díky patří nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí výtisku pro tuto recenzi.

Pokud o tuto knihu máte zájem, můžete si ji pořídit ZDE.