"Se l'amore." Jestli je tohle láska, tak...

Dej mi své jméno

Autor: André Aciman

Originální název: Call Me By Your Name

Žánr: Román, světová literatura

Počet stran: 256

Vydavatelství: Slovart, #BOOKLAB

Oficiální anotace: Příběh nečekané a silné lásky mezi dospívajícím Eliem a o pár let starším Oliverem, odehrávající se ve vile na jednom útesu italské Riviéry. Ani jeden z nich není na následky vzájemné přitažlivosti připraven, oba proto nejdřív předstírají lhostejnost. Jenže v průběhu následujících neklidných letních dnů jejich vášeň nesená neúprosnými proudy posedlosti, strachu, fascinace a touhy vzrůstá a oba mladíci začínají opatrně prozkoumávat své pocity. V hloubi jejich duší se zrodí láska trvající šest týdnů a přinese jim zkušenost, která je poznamená na zbytek života. Ti dva totiž na Riviéře a během jednoho dusného večera v Římě objeví něco, co možná už nikdy znovu nenajdou: naprostou důvěrnost.

André Aciman zachycuje ve své upřímné, nesentimentální a srdcervoucí elegii na lidskou vášeň psychologické manévry doprovázející přitažlivost tak bravurně jako málokdo. Román Dej mi své jméno se čtenářem nezachází v rukavičkách, nedělá si žádné iluze a je zcela nezapomenutelný.

"Pokud ve své situaci cítíš bolest, konejši ji, a jestli cítíš plamen, nezhasínej ho, nebuď k němu krutý."

A je to tu zas. Další léto a já opět musím dát sbohem svému pokoji a na dva měsíce se přestěhovat do mrňavého pokoji po dědečkovi. Ten můj totiž obsadí další mladý akademik, který se bude celé dny věnovat svému rukopisu a k tomu přeci potřebuje pohodlí. Mí rodiče si každým rokem vyberou někoho, kdo potřebuje na léto azyl a klid na práci. Tento rok můj pokoj dostal 24letý Američan, Oliver.

Mohl by mi být ukradený, ale to jeho "zatím" místo pozdravu mi nedává spát. Stejně jako ta jeho rozhalená košile, ve které přijel, a plavky, jenž mění podle nálady, a tak poznáte, jak se bude ten den chovat. I když to je možná jen má bájná teorie. Měl bych se zas pustit do obyčejných aktivit svých vrstevníků, jenže mé neutuchající myšlenky na Olivera mě nenechají v klidu…

"Té noci jsem obdržel odpověď, i když ve snu, který sám byl snem ve snu. Probudil jsem se s myšlenkou, která mi říkala víc, než jsem chtěl vědět, jako bych se i přes svá upřímná přiznání toho, co od něj chci a jak to chci, a pořád ještě některým koutům vyhýbal. V tom snu mi konečně došlo to, co vědělo zřejmě už od prvního dne."

André Aciman (zdroj)

Knihy Dej mi své jméno bychom se nejspíš u nás v Čechách bez jejího filmového zpracování ani nedočkali. V originálu totiž vyšla kniha už v roce 2007, ale v českém překladu se nám do rukou dostala až tento rok. Příběh se odehrává v nádherném prostředí italské Riviéry a je jak stvořený pro letní čtení. Vypráví o mladé lásce z poloviny 80. let, ale rozhodně to není knížka pro mladé čtenáře, i když se tak na první pohled tváří. Příběh totiž v sobě ukrývá neuvěřitelnou hloubku, kterou lze jen těžko popsat slovy, a navíc to rozhodně není kniha pro mladší čtenáře 18ti let.

Děj je nečekaně vyprávěn ich-formou a to hlavním hrdinou Eliem. Elio je nesmírně sympatický, ale ze začátku může být pro některé složitější se do jeho postavy vžít. V knize nám popisuje spoustu rozporuplných situací, o kterých nebudete vědět, co si z počátku myslet, a které vám budou ještě dlouhou dobu doznívat v hlavě. Na to, že má kniha pouhých 250 stran, je příběh nesmírně silný, je potřeba si na něj udělat čas a číst ho s tou správnou náladou. Autor v knize ukázal nesmírný talent, kterým dojme své čtenáře a dožene je k slzám i v těch nejobyčejnějších momentech. Je opravdu neuvěřitelné, jak vás takováto kniha dokáže myšlenkově naprosto rozebrat, a přitom psychicky dát do pořádku.

Filmová obálka (zdroj)

Když už jsem z počátku nakousla filmovou podobu této knížky, nedá mi to a jeden odstavec zde filmu věnuji. Na film jsem se dívala asi tři dny poté, co jsem dočetla knihu a musím nesmírně ocenit herecké výkony, a především i výběr herců. Navíc si i jednu menší roli zahrál sám autor, André Aciman, a to mě nesmírně potěšilo. Film se až neskutečně podobá knize a to až tak, že máte pocit, že znovu čtete knihu, ve které však tentokrát chybí Eliovy myšlenky, které dělaly knihu knihou. Sice se některé momenty lehce lišily a konec byl ochuzený o závěr, který nám dal autor v knize, ovšem i tak je film perfektní a za mě je to asi jediný film s Oskarem, na který se v budoucnu znovu ráda podívám. Jen doufám, že příště nebudu brečet ještě hodinu po skončení…

Obálka knihy je krásná, jednoduchá a za mě i daleko lepší než její filmová verze. Moc se mi líbí, že černobílá ilustrace je doplněna nezvyklou oranžovou, která však k příběhu díky meruňkové šťávě a broskvím skvěle pasuje. Kniha je navíc milá i svým menším formátem do kabelky či baťohu, kvůli kterému si ji přes léto můžete brát s sebou na cesty.

Teď je na řadě můj názor a já stále nenacházím slova, jak tuto knihu vhodně popsat. Především si myslím, že slova, která by tento příběh zcela vystihla, neexistují. Kniha byla natolik silná, úchvatná a pohlcující, že mi vzala veškerou mou slovní zásobu a napsat tak na ni nějakou smysluplnou recenzi je dost obtížné. Příběh je podle mě naprosto dokonalý a mě nepřichází na mysl nic negativního. Celý děj na mě působil skvěle uvěřitelně a reálně, že jsem se od jeho čtení nemohla odpoutat a už vůbec jsem nechtěla závěr. Nejraději bych stále pokračovala ve čtení příběhu Elia a Olivera, protože dočíst tuto knihu bylo, jak opustit přátele, se kterými však chcete být i nadále… Knihu Dej mi své jméno jsem si zkrátka zamilovala a když pominu pár skvělých fantasy, tak je to zatím rozhodně tou nelepší knihou roku 2018.

Knížku bych doporučila čtenářům až tak od 20ti let, možná ještě trochu starším. Řekla bych, že musíte před čtením této knihy něco prožít, abyste jednání všech postav co nejlépe pochopili. Já bych nejraději příběh doporučila všem, ale vím, že rozhodně nesedne každému. Doporučuji ho tedy především těm, kteří hledají silný a neobvyklí příběh o mladé lásce a hledání důvěry.

A teď už hodnocení!

    100%

Znáte tuto knihu? Četli jste ji nebo se na ni chystáte? Pokud jste ji četli, jak se vám líbila? Viděli jste film, který je podle této knihy natočen? Jak se vám líbí ten? A pokud jste četli knihu i viděli film, co se vám líbí víc?

Budu moc ráda, když se se mnou o vaše názory podělíte v komentářích. :)