#14 Nákupy za měsíc - červenec 2018

Zdravím, knihomolové!

Vítám vás u nového článku, kterým jsou překvapivě nákupy za červenec. Ano, vím, že jsem u posledních nákupů psala, že příští měsíc se udržím, ale jak už to tak bývá, neudržela jsem se. A dokonce jsem nakupovala ještě více než v červnu. Vypadá to, že se ze sebe nejspíš brzy zblázním a knížky si budu muset skládat na hlavu. Má – myslela jsem si že velká – vestavěná knihovna se začíná nebezpečně rychle plnit... :))

No, ty nákupy by možná nebyly tak velké, ale když ona vycházela knížka, kterou jsem nutně potřebovala – samozřejmě jsem se k ní ještě nedostala. A pak jsem dostala slevový poukaz k svátku od Martinusu a ten jsem přeci musela využít. Co myslíte? Zkrátka jsem zase utrácela, sice méně než minulý měsíc, a dokonce jsem si za to koupila i více knih, ale kdybych si jeden měsíc nic nekoupila, také by mě neubylo… Už však dost obíhání kolem a pojďme se podívat, které knihy jsem si v červenci koupila.

První knížku jsem si pořídila na dovolené, a to Opuštěnou společnost od Erika Taberyho, po které jsem se dívala už od jejího vydání. Této knize jsem i nejvíce fandila v letošních cenách Magnesia Litera, takže doufám, že pro mě nebude zklamáním. Knížku jsem si mimochodem pořídila v Litomyšli, v krámku Paseky, který je spojený s antikvariátem. Celé knihkupectví má opravdu krásnou atmosféru a navíc tam obsluhovala moc příjemná paní, takže pokud budete mít cestu kolem, rozhodně vám doporučuji se tam zastavit. Sice ty prostory byly na můj vozík trochu stísněné, ale i těch pár metrů, které jsem tam mohla projet, stály za to. Nechci ani domýšlet, jak by mé nákupy vypadaly, kdybych se po krámku mohla porozhlédnout více… :D

Anotace: Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány.

Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.

Co se týká mé poukázky od Martinusu, neodolala jsem rovnou třem knihám. Ta první, kvůli které jsem celou objednávku uskutečnila, se jmenuje Dej mi své jméno od André Acimana. Tato knížka patří zas do kategorie: "Objevila jsem ji díky filmovému traileru, takže se nepodívám na film, dokud si ji nepřečtu". Kniha podle recenzí vypadá úžasně a nejspíš to bude i takový typ příběhu, který vás rozebere na kousky. Původně jsem se do knížky chtěla pustit už minulý víkend, když se konal Prague Pride, ale jaksi jsem vůbec nestíhala. I tak ale doufám, že si knihu do konce léta přečtu, jelikož příběh odehrávající se na prosluněné Riviéře se do tohoto počasí přímo hodí…

Anotace: Příběh nečekané a silné lásky mezi dospívajícím Eliem a o pár let starším Oliverem, odehrávající se ve vile na jednom útesu italské Riviéry. Ani jeden z nich není na následky vzájemné přitažlivosti připraven, oba proto nejdřív předstírají lhostejnost. Jenže v průběhu následujících neklidných letních dnů jejich vášeň nesená neúprosnými proudy posedlosti, strachu, fascinace a touhy vzrůstá a oba mladíci začínají opatrně prozkoumávat své pocity. V hloubi jejich duší se zrodí láska trvající šest týdnů a přinese jim zkušenost, která je poznamená na zbytek života. Ti dva totiž na Riviéře a během jednoho dusného večera v Římě objeví něco, co možná už nikdy znovu nenajdou: naprostou důvěrnost.

André Aciman zachycuje ve své upřímné, nesentimentální a srdcervoucí elegii na lidskou vášeň psychologické manévry doprovázející přitažlivost tak bravurně jako málokdo. Román Dej mi své jméno se čtenářem nezachází v rukavičkách, nedělá si žádné iluze a je zcela nezapomenutelný.

Dále jsem si objednala dvě útlé knihy od nigerijské autorky Chimamanda Ngozi Adichie. Malé knížečky Feminismu je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních by si podle mého názoru měla přečíst každá žena. A už teď můžu napsat, že Feminismus je pro každého doporučuji i mužům. Tuto knížku jsem totiž už stihla přečíst a vy se brzy můžete těšit na recenzi. Teď jen doufat, že Milá Ijeawele bude také tak dobrá.

Feminismus je pro každého – anotace: Feministka. Podivné slovo, s nímž se většina poprvé setká jako s nadávkou.

Nemůže si najít chlapa, chce jen víc peněz, je ošklivá. Podobné a další stereotypy se až příliš často skrývají za cizím slovem „feminismus“. Aspoň takovou zkušenost má nigerijská bestselleristka Chimamanda Ngozi Adichieová. Kdykoliv se jako dítě i teenagerka pokusila nahlas říct svůj názor nebo jednat samostatně, hned to schytala. Feministka!

Adichieová se ve dvou esejích vyrovnává s feminismem a obhajuje jej. Feminismus pro ni není bojem za ženská práva, ale snahou o lepší svět pro všechny. Do pravidel každodennosti jsou totiž kromě toho, co smí žena, vepsány povinnosti mužů. Všichni se tak krčí v klíckách vlastního genderu a výsledkem je často nešťastný, násilný svět. Feminismus není cestou boje — je možností sblížení.

Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních – anotace: Na spisovatelku Chimamandu Ngozi Adichieovou se před několika lety obrátila přítelkyně z dětství s otázkou, jak má vychovat dceru v duchu feminismu. Adichieová jí odpověděla dopisem. V knížce Milá Ijeawele, která je poupravenou verzí tohoto dopisu, předkládá patnáct doporučení feministické výchovy — vřelých, vnímavých a vtipných. Radí, jak v praxi uplatnit přístup, který nastínila v eseji Feminismus je pro každého. Formou anekdotických výchovných tipů se čtenáři i jejich děti učí rozpoznávat stále přetrvávající sexismus kolem nás — ať už jde o smysl módy a make-upu, biologické argumenty pro rozdělení rolí v domácnosti, nebo zdánlivě hodné muže, kteří ženám „umožní“ budovat vlastní kariéru. Feministická výchova je především výchovou k sebevědomí a otevřenosti — a to nejen dcer.

Když se úplnou náhodou dozvíte, že vychází druhý díl vaší oblíbené série, asi málo kdo by odolal její koupi. Já tedy rozhodně ne, a tak jsem si ji musela už v červnu předobjednat a po měsíci čekání mi dorazila. Z ohně a papíru od Rachel Caine je pokračováním Velké knihovny. Té dokonalé trilogie odehrávající se v prostorách Alexandrijské knihovny, které jsem v lednu naprosto podlehla. Sice vím, že vzpomenout si na celý svět bude trochu dřina, ale nesmírně se na příběh těším. Jen doufám, že tam tentokrát nebude hořet tolik knih. To mi v prvním díle úplně rvalo srdce…

Anotace: Velká knihovna v Alexandrii. Instituce, která železnou rukou ovládá veškeré vědění světa, bezohledně potlačuje každou vzpouru a ve jménu vyššího dobra zakazuje lidem vlastnit knihy…

Jess Brightwell už zjistil, že velkolepá sláva Velké knihovny je jen iluze, která maskuje temnotu a zlo. Jeho život se nenávratně změnil. Musí v Knihovně sloužit jako voják, přišel o nejlepšího kamaráda, a dívka, kterou miluje, má navždy zůstat zavřená v Železné věži. Jess a jeho spojenci se však nehodlají vzdát a vydávají se na záchrannou misi. Londýn je v plamenech a na Jesse čeká těžká volba. Na čí stranu se přidá.

A jsme u poslední knížky! Objednávejte si z Albatrosu jen jednu knížku, když víte, jaké tam mají slevy, a vy si do košíku vždy přihodíte další, kterou tam za tu cenu nemůžete nechat… Takhle to nějak bylo s Podivuhodným a krásným soužením Avy Lavender od Leslye Walton. Pamatuji se, že jsem tuto knížku zahlédla hned po jejím vydáním a toužila jsem si jí pořídit. Nakonec jsem té touze však odolala, ale nyní už ne. Sice vím, že je ta knížka pro mě sázka do hodně temných vod, jelikož jediní andělé, se kterými si rozumím, jsou ti ze světa lovců stínů. Budu však doufat, že tento příběh mi sedne a bude milým odpočinkem od složitějších fantasy příběhů…

Anotace: Rodina Rouxova má pošetilou lásku ve vínku, což nevěští nic dobrého pro její nejmladší členku, Avu Lavender. Ava – skoro ve všech ohledech normální dívka – se narodila s křídly.

Ve snaze pochopit tuto svou zvláštnost a s rostoucí touhou zapadnout mezi své vrstevníky se šestnáctiletá Ava odváží do světa, naprosto nepřipravená na to, co ji může čekat, a naivní vůči zvráceným pohnutkám ostatních lidí. Lidí, jako je třeba zbožný Nathaniel Sorrows, který si Avu splete s andělem a jehož posedlost dívkou s křídly vygraduje v noci oslav letního slunovratu.

Tu noc se nebe roztrhne, vzduchem se mezi poletujícím peřím řinou provazce vod a osud Avy i její rodiny nabírá na ničivé kadenci...

A tímto jsme na konci červencových nákupů. Moc ráda bych vám napsala, že příští měsíc budete mít pauzu, jenže já měla nedávno narozeniny a když jsem žádné knížky nedostala, musela jsem si je přeci pořídit sama. No, ne? Takže očekávejte další dávku tipů na vcelku nové knížky zas začátkem příštího měsíce. Doufám, že jste zde našli nějakou inspiraci ke čtení a případně, když mi napíšete, kterou si mám podle vás přečíst nejdřív.

Jaký byl váš červenec? Také jste nakupovali nebo jste se drželi zkrátka? Jaké knížky jste si koupili vy?

Budu moc ráda, když mi to napíšete do komentářů. :)

Mějte se krásně,

vaše knihomolka Šárka