Buď, jaká jsi a měj se ráda…
O čarodějnici, která se nenechala upálit
Autor: Amanda Lovelace
Série: Žena je prostě zázrak 2.
Originální název: The Witch Doesn't Burn in this One
Žánr: YA, moderní poezie
Počet stran: 208
Vydavatelství: YOLI
Oficiální anotace: Druhá sbírka básní Amandy Lovelace, oceněná Goodreads Choice Award za rok 2018. O čarodějnici: hrdé, nezávislé, nadpozemsky silné a především nezničitelné. Druzí ji mohou odsoudit, zesměšnit, pokusit se ji umlčet, v tomhle příběhu se ale čarodějnice upálit nenechá. Silné, dojemné, ale především výjimečně aktuální verše americké básnířky Amandy Lovelace se pokouší apelovat na mladé dívky, aby věřily samy v sebe a převzaly kontrolu nad svými příběhy.
"– chtěli jste nás oslabit, ale přiměli jste nás,
abychom byly silné."
Volné pokračování série Žena je prostě zázrak, tentokrát svůj princeznovský název mění za oheň a čarodějnou moc. Amanda Lovelace se svou druhou básnickou sbírkou moderní poezie snaží opět inspirovat ženy k sebelásce. Po knize O princezně, která se zachránila sama je tu tedy zpět a tentokrát s knihou O čarodějnici, která se nenechala upálit.
Amanda Lovelace (zdroj) |
V této sbírce autorka otevírá témata násilí mezi partnery, sexuální zneužití, smrt, poruchy příjmu potravy a další závažná témata. Svým začátkem se vám tato kniha zaryje pod kůži, jenže čím dál sbírkou putujete, tím více máte pocit, že je to celé jen o nenávist. Ano, je tu pár světlých stránek, které čtenářkám mohou mnohé předat a naučit je, mít se rády takové, jaké jsou. Jenže zbytek knihy… Óda na ženskou sílu se zvrtla v nenávistnou píseň proti mužům a v podstatě jakémukoli respektu vůči komukoli.
Najdeme tu pár krásných myšlenek, které v dobré kombinaci slov tvoří verš, který si chcete zapamatovat. Ovšem stále tu máme polovinu knihy, která se snaží své čtenářky vyburcovat k tomu, že nikdo není víc než ony. Starší čtenářky pochopí, co se jim tím autorka snaží říct, jenže tato kniha je Young Adult. Pokud si v tomto vezme někdo inspiraci a bude se doslova řídit tím, že nemá přijímat jakékoli omluvy a jednat v podstatě bez ohledu na důsledek, tak kam se má svět posunout?! Ano, nezapomínejme na ženskou sílu, ale proč bychom hned měli pohřbívat muže?
Tato kniha je jednoduše přehnaná. Autorka ve své předchozí sbírce ukázala, že umí psát, ale svůj talent tentokrát naprosto pohřbila. Rupi Kaur na rozdíl od Amandy dokáže svůj talent korigovat. Sice se nechá ovládnout slovy, ovšem takovým způsobem, že to čtenáře dokáže motivovat správným směrem. Navíc vzhledem k tomu, že je sbírka určená kategorii YA, měla by autorka rozhodně více přemýšlet nad tím, jak můžou její slova mladé dívky ovlivnit…
"„mé tělo
je starobylé město
& já jsem jediná,
kdo může
podpálit
jeho budovy.“
– znovu si přivlastním sebe sama."
Obálka knihy je hezká. Sice je na té bílé vidět úplně vše, jelikož ten materiál chytá každou nečistotu, ale jinak samotný grafický vzhled je skvělý. Ladí to k autorčině předchozí sbírce s jejíž černou obálkou to tvoří skvělý kontrast. Jsem ráda, že v tomto případě vydavatelství nechalo originální obálky.
Pokud jste četli pozorně předchozí odstavce této recenze, tak už asi tušíte, že pociťuji obrovské zklamání. Jsem vyloženě naštvaná, co za poezii má být inspirací pro mladší čtenářky. Je tu pár částí, které se mi líbily a ráda se k nim vrátím. Ovšem také je tu polovina knihy, která neměla být v této YA sbírce vydaná. Začátek knížky na mě působil skvěle. Dokonce mě z autorčiných slov až mrazilo a říkala jsem si, tak tohle bude hodně dobré. Jenže po ani ne třiceti stranách se to zvrtlo a vyvolávalo to ve mně hodně smíšené pocity. Bohužel mě to zklamalo…
Knihu doporučuji těm, kteří chtějí poznat Amandinu tvorbu zas z jiného úhlu pohledu. Pokud jste však ještě žádnou její sbírku nečetli a hledáte moderní YA poezii, tak vám doporučuji se poohlédnout po knize O princezně, která se zachránila sama.
A teď už hodnocení!
53%
Znáte tuto sbírku? Četli jste ji nebo se na ni chystáte? Pokud jste ji četli, jak se vám líbila? Kterou autorčinu sbírku máte nejraději?
Budu ráda, když mi to napíšete do komentáře. :)
Já jsem knížku dočetla relativně nedávno a mám recenzi na svém začínajícím blogu, i když není tak úžasná jako ta vaše. Každopádně souhlasím s vaším názorem. Po dočtení knížky jsem jen zůstala s pusou dokořán, ale ne jako že ve stylu "wow, to byla super knížka" ale spíš ve něco ve stylu "na tohle asi ani nemam slov". Sice jsem první autorčinu sbírku nečetla a po tomto výkonu se ani nechystám, ale vadilo mi, jak tam autorka říká že ženy jsou silné a nezávislé a naproti tomu každý muž je póvl. Je sice úžasné když má dívka zdravé sebevědomí, ale tohle autorčino poselství je vzhledem k cílové věkové skupině opravdu nebezpečné. :-)
OdpovědětVymazat