Když to, co vidíte, není tak, jak se zdá…

Můj brácha se jmenuje Jessica

Autor: John Boyne

Originální název: My Brother's Name is Jessica

Žánr: YA, román

Počet stran: 256

Vydavatelství: Slovart, #BOOKLAB

Oficiální anotace: Na svého staršího bratra Jasona se Sam Waver mohl vždycky ve všem spolehnout. Sam ho zbožňuje, zdá se totiž, že Jasonův život je perfektní – je přátelský, oblíbený, skvěle hraje fotbal a holky se můžou přetrhnout, aby s ním mohly chodit. Ale jednoho večera svolá Jason celou rodinu a svěří se jim s tajemstvím, se kterým se potýká už nějakou dobu. Tajemstvím, které hrozí je všechny rozdělit. Jeho rodiče si před tím zacpávají uši a Sam to nedokáže pochopit. Protože co byste dělali vy, kdyby vám váš bratr řekl, že ve skutečnosti vůbec není vaším bratrem? Že je ve skutečnosti... vaší sestrou?

"Lidé mají strach z toho, čemu nerozumí. Ale čím více se oné dané tématiky vzděláváte, tím lépe chápete, že není čeho se bát."

– John Boyne

Můj starší brácha Jasone byl pro mě vždy vzorem. Chtěl jsem být jako on. Byl oblíbený, měl spoustu přátel, hrál skvěle fotbal. Vždy tu pro mě byl. Rodiče jsou věčně v práci, takže jsme měli v dětství spoustu chův. Mně to ale nikdy nevadilo. Byl se mnou Jason a já věděl, že se na něj můžu spolehnout.

Jednoho večera však Jason přijde si novinkou, kterou nedokážu přijmout. Tvrdí, že není můj bratr. Ve skutečnosti je prý mou sestrou. To přeci není možné. Mým vzorem přeci nemůže být holka. Jason není holka. Je to můj brácha. Jinak to nejde!

"Zavřel jsem oči a za několik minut jsem změnil rytmus svého dechu, aby to znělo, jako že spím. Ale s předstíráním spánku je ta potíž, že nemůžete otevřít oči, když slyšíte, jak si někdo otevírá další pivo, a další, a potom ještě jedno, a pak v slzách padá do postele a vy musíte počkat, dokud konečně neusne, a teprve pak vstanete a zhasnete všechna světla. A nemáte šanci říct promiň."

Milé, čtivé a pro mladé čtenáře i obohacující. To je kniha Můj brácha se jmenuje Jessica od Johna Boyna, autora knihy Kluk v pruhovaném pyžamu. Tentokrát si pro nás autor připravil kratičký příběh, který probírá v knihách málo zmiňované téma transsexuality. Děj se odehrává na pomezí middle grade a young adult. Tím pádem je vhodný tak pro čtenáře od třinácti let, které chcete s tématem transgender seznámit. Jedná se totiž o jednoduchý příběh, jehož poselství pochopí i hodně mladí čtenáři.

John Boyne (zdroj)

Děj nám vypráví třináctiletý Sam, který se rázem ocitl v situaci, se kterou si nedokáže poradit. Jeho bratr a velký vzor se přiznal k transsexualitě. Očekáváme zde nějakou podporu od rodičů, snahu pochopit, s čím vším se musí vypořádat. Jenže pomalu nic takového zde nenajdeme. Postavy mají ve většině příběhu k ukázkovému chování daleko. Kniha pojednává o nepochopení ze stran rodiny, předsudcích a bezdůvodném odsuzování. Zároveň je to však vyprávěno takřka očima dítěte, který to ani on sám nemá ve škole po bratrově přiznání jednoduché. Prochází zde šikanou a touží jen po tom, aby se jeho bratr k ničemu takovému nepřiznával…

I přes svůj lehce klišé závěr si kniha rozhodně zaslouží pozornost čtenářů. Probíraná témata zde jsou dost závažná, ale i tak je kniha spíše odpočinková než nějak hluboko psychologická. To však s přihlédnutím na žánr vůbec nevadí. Jen je zde škoda, že kniha není vyprávěna přímo Jessicou. Takový příběh totiž v YA literatuře vážně chybí. Ovšem skvělé je, že se takovémuto tématu konečně dostává prostor. Pokud nemáte vlastní zkušenosti, asi těžko půjdete psát knihu na téma, do kterého se nedokážete vcítit. Jenže tím, jak je kniha vyprávěna Samem, to autor obešel a věnoval příběhu tak krásný doslov, že bychom se jeho slovy měli začít řídit.

Obálka čtenáře rozhodně zaujme na první pohled. Je výrazná, k příběhu se hodí a vyloženě z ní sálá pozitivní energie. Jsem moc ráda, že je zde ponechána původní obálka, jelikož bez ní by kniha ztrácela své kouzlo.

A teď je na řadě můj názor… Na knihu jsem se neuvěřitelně těšila už od ledna, kdy, pokud se nemýlím, měla být původně vydaná. Příběh mě nezklamal. Možná jsem očekávala něco trochu více pro starší čtenáře, ale vůbec nejsem zklamaná. Četlo se to krásně a i přesto, že mi tu krom Jessicy a její tety vlastně nesedla žádná postava, se mi to až nečekaně líbilo. Za sebe tedy knížku jako takovou jednoduchou, ale unikátní jednohubku moc doporučuji!

Můj brácha se jmenuje Jessika si zaslouží pozornost každého, koho zajímá příběh se transsexuální postavou a rád si u knihy odpočine.

A teď už hodnocení!

    78%

Znáte tuto knihu? Četli jste ji nebo se na ni chystáte? Pokud jste ji četli, co na ni říkáte?

Budu moc ráda, když mi to napíšete do komentářů. :)

Za zaslání knihy moc děkuji nakladatelství Slovart,

u nichž si Můj brácha se jmenuje Jessica můžete pořídit i vy.