Staré filmy jako společná zábava mnoha generací…

Filmový klub osamělých srdcí

Autor: David M. Barnett

Originální název: The Lonely Hearts Cinema Club

Žánr: Román, evropská literatura

Počet stran: 350

Vydavatelství: Beta

Oficiální anotace: V duchu předešlého bestselleru „Major Tom a modrý anděl“ nás ve svém druhém románu David M. Barnett seznamuje s neobvyklými postavami, které je těžké si nezamilovat.

V této knize sledujeme osud dvacetileté Jenny, která se během studií rozhodne ubytovat se na Sunset Promenade, z finančních důvodů. Pak ale zjišťuje, že jde o soukromý pečovatelský dům, který nabízí levné bydlení studentům, a její noví spolubydlící jsou o něco starší, než očekávala. Nejprve dochází k mezigeneračním střetům, když ale Jenny uspořádá v domě filmovou noc, ukáže se, že mají společného mnohem více, než si myslí.

"Všichni lidé kolem nás mají své příběhy. Nejsou pouhé… postavy na pozadí života."

Vyfoukat si vlasy. Obléct se do šatů z dřívějších let. Nanést si sytě rudou rtěnku ve stylu té pravé femme fatale a vyrazit! Už nebudu tou starou Jenny Ebertovou. Konečně jdu studovat vysněnou filmovou vědu. Zbožňuji film noir a chci se o tomto stylu dozvědět co nejvíce!

Měla bych bydlet na univerzitní koleji, ovšem z důvodů renovace budu muset nějaký čas trávit v nedalekém domově seniorů U Zapadajícího slunce. Byl zde zaveden nový program. Studenti budou mít výměnou za svůj volný čas strávený společně s obyvateli domova levnější ubytování a další poplatky. Připadá mi to jako skvělý nápad. Miluji dobu jejich mládí a mohli bychom tak mít společné téma k hovoru. Jenže čím déle tu jsem, tím více se mi to nezdá jako zas tak skvělý plán…

"Jako kdyby někdo zasel dračí zuby do mého chlapce. Do mého sedmiletého chlapečka. A teď se v něm rodily příšery."

Odpočinkový román, který čtenáři poodhalí film noir. To je kniha Filmový klub osamělých srdcí od britského autora a novináře Davida M. Barnetta. Ze začátku je děj nádherně čtivý a mnohé čtenáře pohladí po duši. Jenže pak se z příběhu pokusil autor udělat lehkou detektivku, a to neměl dělat. Je zde totiž takový pokus napodobit právě onu atmosféru filmů noir. Ovšem to se autorovi vůbec nepovedlo a celé to působí nereálně a překombinovaně.

David M. Barnett (zdroj)

Příběh je vyprávěn er-formou a po většinu času se ocitáme u hlavní hrdinky Jenny. Ta nás často zavede do své minulosti, kterou si nese ukrytou hluboko v sobě a není schopná se s ní vyrovnat. Na začátku není vůbec složité jí litovat a soucítit s ní. Jenže když zjistíte pravdu o její minulosti, začne na vás působit jako jedna velká, ufňukaná hromádka neštěstí. Utíká od jakýchkoli problémů, neví, co chce a k tomu má pocit, že se proti ní spikl celý svět. A na konci knihy máte obrat v jejím chování o 180° a to bez jakéhokoli vysvětlení. Tohle šlo vážně provést lépe.

Prvních 200 stran knihy je však skvělých. Je to čtivé, milé, odpočinkové a rozjíždí se zde i malá romantická linka. Navíc celá tématika filmů noir je skvělý nápad na knihu. Ovšem zasloužilo si to daleko více pozornosti ze strany autora, aby to nepůsobilo v druhé polovině tak odbytě a zároveň překombinovaně. Bohužel ten konec nevylepšil autor ani chováním hlavní hrdinky a tom nereálně přeplácaném závěru je už škoda mluvit.

Obálka knihy je pěkná a pokud neznáte příběh, můžete říct, že se k ději skvěle hodí, jenže… Pokud ta žena v růžové mikině a skřipcem ve vlasech má být Jenny, tak já jsem anglická královna. Navíc si nevybavuji, že by v knize byl některý obyvatel domova U Zapadající slunce na vozíku… Když si knihu přečtete, tak ta obálka rozhodně nevypadá, že ji dělal někdo, kdo by si přečetl aspoň první kapitolu knihy, což je podle mě docela chyba.

A co na knihu říkám já? Pokud jste dočetli až sem, tak už tušíte, že jsem hodně zklamaná, a to se přitom ten začátek četl tak krásně… Jenže tu byla Jenny a má neutuchající potřeba ji seřvat, aby si začala vážit maličkostí a nechovala se jak… No, sprostá slova vynechám. A pak tu ještě byly všechny ty neuvěřitelné záhady, které se kolem Jenny dějí. Bohužel mi zkrátka kniha vůbec nesedla. Nápad byl sice skvělý, začátek také, ale pak se to zvrtlo a celý příběh šel svou kvalitou neskutečně dolů…

I tak mi to ale nedá a pokud vás kniha stále alespoň trošinku láká, doporučuji jí těm, kteří hledají něco nenáročného, přejdou chyby špatných detektivek, a rádi prozkoumají atmosféru filmů noir.

A teď už hodnocení!

    57%

Znáte tuto knihu? Četli jste ji nebo se na ni chystáte? Pokud jste ji četli, co na ní říkáte?

Budu moc ráda, když mi vaše názory napíšete do komentáře. :)

Mé velké díky za poskytnutí této knihy k recenzi patří nakladatelství Beta,

u nichž si Filmový klub osamělých srdcí můžete také pořídit.