Být spolu, či nebýt?

Sedm rozchodů Amy a Craiga

Autor: Don Zolidis

Originální název: The Seven Torments of Amy and Craig

Žánr: YA, román, contemporary

Počet stran: 288

Vydavatelství: King Cool

Oficiální anotace: To nejlepší v Craigově životě je zároveň tím nejhorším. Řeč je o Amy, s níž tvoří nanejvýš zvláštní pár. Samotářský mladík se totiž s kamarády stýká takřka pouze při hraní Dračího doupěte, zatímco jeho krásná a inteligentní přítelkyně je všemi oblíbenou předsedkyní hned několika studentských organizací.
Přesto však tito dva skončí spolu. Dokud se ovšem Amy s Craigem nerozejde. Potom se k době sice vrátí, ale jen aby se záhy nato znovu rozešli. A tak stále dokola – celkem sedmkrát...
Amy a Craiga čeká poslední rok na střední škole, a zatímco zodpovědnost spojená s dospělostí se neodvratně blíží, jejich životy rozvíří bouřlivý vztah plný rozchodů a návratů připomínající kaleidoskop radosti, bolesti i smíchu.
Z podobně rozmanitých dojmů se skládá i samotný příběh, hořkosladké a tragikomické vyprávění, v němž autor s cynicky vtipným nadhledem barvitě líčí strasti a slasti první lásky a poutá jím čtenáře až do poslední strany.

"Pořád přemýšlím, i když občas by bylo lepší prostě jen tak být."

Donedávna bylo mou největší a v podstatě i jedinou zábavou hrát Dračí doupě s mou skromnou partou přátel. Nikdy jsem nebyl zkušený v tom, najít si nové přátele. Na to byla vždy odborník má sestra, dvojče. Já jsem byl ten uzavřený komiksový nerd a ona tou oblíbenou. Pak jsem se však dal dohromady s Amy. Tím největším štěstím, které mě na konci střední potkalo. Jenže ona se stala zároveň i pohromou…

Náš vztah, pokud se to tak už z počátku dá nazvat, byl jak na horské dráze. Byl plný rozchodů, navracení se k sobě, hádek, polibků, slz a hledání sebe sama. A přesně o tom je náš příběh.

"Sevřela mě, pořád brečela a já tam stál jako socha, která se ulomila z podstavce."

Příběh, který není obyčejnou love story. To jde s trochou nadsázky a změnami úhlů pohledu říct snad o všech romantických knihách. Ovšem asi na málokterou to sedí tak přesně, jako na Sedm rozchodů Amy a Craiga. Kniha není přeslazenou pohádkou, jako tomu bývá v YA románech běžné. Děj nás zavede do roků 1993 a 1994 a jak už název napovídá, tím nejhlavnějším zde jsou rozchody. Ten příběh však není pouze nějakou rozchodovou příručkou. Najdeme tu spoustu kapitol, které působí až obyčejně všedně. A právě v tom je to kouzlo knihy. Sice působí možná až moc obyčejně, ovšem najdeme tu situace ze života, které právě z příběhu nedělají obyčejnou, přeromantizovanou love story.

Don Zolidis (zdroj)
Dějem nás provází hlavní hrdina Craig, který, jak už jste si mohli přečíst v anotaci, nevyniká společenskou konverzací. Je spíše uzavřený, ale v knize můžeme sledovat, co se v tom introvertovi skrývá. Co se týká jeho protipólu Amy, tak ta je předsedkyní snad každého spolku na škole. Všichni ji znají, prospívá s vyznamenáním, ale vše není tak růžové, jak to na první pohled vypadá. Když se s odstupem podíváte na hlavní hrdiny, tak trochu v nich můžeme vidět Quentina a Margo Roth Spiegelman z Papírových měst. A to není jediná podobnost s Johne Greenem. Styl psaní Dona Zolidise totiž dost zmiňovaného Johna Greena připomíná.

Vypravování příběhu na sebe časově nenavazuje. Celá kniha například začíná rozchodem číslo 3. Až pak se od autora dozvídáme, jak se vůbec Amy s Craigem poznali. To, že autor skáče často v čase, může na první pohled působit zmateně. Ovšem tyto skoky jsou skvěle odděleně dobře pojmenovanými kapitolami, takže se v knize nemůžete ztratit. Kniha je jinak krásně čtivá, zasmějete se u ní, a i vás dokáže dojmout, což jsou přesně ty požadavky, které by podle mého měl tento žánr splňovat. Ale mám tu přeci jen takové větší mínus, na které vás musím upozornit předem. Pokud chcete příběh číst, aniž byste znali závěr, nečtěte prolog! Autor zde totiž vyzradí, jak celý příběh skončí, a to si mohl rozhodně odpustit.

Obálka příběhu je nádherná. Ty polaroidové snímky na první pohled skvěle přilákají čtenáře. Veškeré detaily, které se pak ukrývají v pozadí, nádherně doplňují příběh. Když se na ně navíc zadívám detailněji, samotnou mi chvílemi připomínají některé momenty z úvodní znělky seriálu 13 Reasons Why. Také to tam vidíte?

Co se týká mého názoru na příběh, musím přiznat, že mě moc mile překvapil. Původně se mi do knihy totiž nijak extra nechtělo, ale řekla jsem si, že ji zkusím a rozhodně přečtení nelituji. Z autorova stylu vypravování na mě hned od samého začátku dýchla atmosféra knih Johna Greena. A i když je to autor, kterého nijak zvlášť nemusím, tak takové příběhy v sobě mají něco, co mě neskutečně baví číst. Navíc si u takovýchto příběhů skvěle odpočinete a ukrývají v sobě perfektní myšlenky… I když jsem měla o víkendu dost naplněný program, podařilo se mi Sem rozchodů Amy a Craiga přečíst za dva dny. Děj skvěle plynul. Bavila mě zde ta obyčejnost, a i když to zároveň v některých chvílích působilo přehnaně, vůbec mi to nevadilo. Každopádně budu doufat, že se u nás od autora vydá i War and Speech. Jedná se o jeho druhý a nejnovější YA contemporary, které vyšlo v květnu a já aktuálně začínám dost přemýšlet nad tím, že si půjdu knížku objednat už v angličtině. :))

Knihu doporučuji asi každému dospívajícímu čtenáři, který má rád romantiku, poetické myšlenky a jsou mu blízké příběhy Johna Greena.

A teď už hodnocení!

    74%

Znáte tuto knihu? Četli jste ji nebo se na ni chystáte? Pokud jste ji četli, jak se vám líbila?
Budu moc ráda, když mi to napíšete do komentářů. :)


Za knihu bych chtěla moc poděkovat e-shopu Knihy Dobrovský,
u kterých si můžete příběh Sedm rozchodů Amy a Craiga také pořídit.

Komentáře

  1. Knížku mám doma a zrovna se na ni chystám :) Snad mě nezklame a nebude to opravdu jen o rozchodech a usmiřování a tak pořád dokola :D

    OdpovědětVymazat
  2. O knize teď slyším a nevypadá vůbec špatně. :) Jen mě zaráží ono prozrazení závěru hned na začátku knihy... :)

    OdpovědětVymazat
  3. Docela si mě dostala tím prologem :D To asi pak čtenář nemá moc překvápko :D
    Na druhou stranu kniha vypadá velmi zajímavě :D

    OdpovědětVymazat
  4. Kniha mě zaujala už svou anotací, ale tvá recenze mě opravdu přesvědčila, že bych si ji měla přečíst! Atmosféra Johna Greena? To zní opravdu dobře. a retrospektivní čtení mám ráda :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Budu moc ráda za každý váš komentář. :)

Oblíbené články...