Čtení v angličtině...

Zdravím knihomolové!

Dnes jsem si tu pro vás připravila menší článek, o kterém bych před rokem řekla, že ho nikdy nenapíšu. Na rok 2020 jsem si pro sebe připravila takovou menší výzvu. Doufala jsem, že se totiž konečně odhodlám a pustím se do anglických knih. Nejlépe nějak pravidelně a do něčeho odpočinkového. Tak trochu s nostalgií jsem totiž začala vzpomínat, že ono povinné čtení v angličtině na střední vlastně nebylo špatné, tak proč se k tomu nevrátit?!

Neskutečně jsem však bála, že si příběhy nedokážu užít takovou měrou, jako tomu je, když čtu v češtině. Tohle je asi ta největší nejistota, se kterou se potýká každý, kdo si v angličtině – nebo v jakémkoli jiném cizím jazyce – není jistý v kramflecích. Já začala po pěti letech pauzy pomalu. Nejdříve jsem se pustila do komiksu Pumpkinheads. Grafický román je snad tím nejjednodušším pro začátek a tato halloweenská kráska od Rainbow Rowell jednoduše stojí za to překonat onen strach ze čtení v cizím jazyce. Pak jsem se však pustila do plnohodnotného románu a ze začátku jsem tak trošku byla v háji…

A právě z toho důvodu, jsem se tu pro vás rozhodla sepsat pár rad, co mi osobně pomáhá, když se pouštím do anglické knihy. Nečekejte tedy žádný odborný článek, ale spíš rady absolutního laika, které by vám do začátku mohli pomoct. Takže jdeme na to!

Začít s něčím, co znáte

Pokud se nechcete pouštět do grafických románů, tak tohle je snad to nejjednodušší. Když budu zas čerpat ze svých zkušeností, tak přesně tohle jsem dělala na střední. Jednoduše jsem se pouštěla do knížek, které jsem většinou už měla přečtené v češtině k maturitě. Četla jsem tedy takové klasiky, jako je Pýcha a předsudek, Jane Eyrová, nebo Rozum a cit, který jsem zas znala díky filmu. Na těchto klasikách je navíc skvělé, že se dají sehnat v různých jazykových úrovních.

Před čtení si pusťte seriál

Tohle se může zdát jako absolutní nesmysl, ale právě mě to nejvíce pomohlo, když jsem se v únoru pustila do The Seven Husbands of Evelyn Hugo od Taylor Jenkins Reid. Můj mozek totiž nedokázal přesměrovat z ničeho nic na anglický text. Z toho důvodu, jsem knížku jeden večer odložila, šla jsem si pustit něco na Netflixu a pak jsem si řekla, že to znovu zkusím. A najednou mi to šlo bez sebemenších problémů. Ukázalo se, že když jsem unavená a moje hlava už odmítá spolupracovat, vždy zabere, když se do anglických knih pouštím v týdnu po večerech, a ne o víkendu hned po ránu s čistou myslí.

Předčítání nahlas

Angličtina má samozřejmě jinou výslovnost a napsaný text je tedy úplně jiný, pokud máte jazyk především naposlouchaný z písní a oněch zmiňovaných seriálů… Právě proto může ze začátku dost pomoct, když si knihu předčítáte. Ano, strávíte nad ní více času, ale přeci si ten příběh chcete užít, ne? A právě tohle mi dost pomáhá, když se pouštím vždy do nového příběhu.

Čtěte v klidu

Tohle je bod, který se lehce napíše, ale ne každý má možnost ho splnit. Ano, znám to a vím, jak je těžké dokázat si někdy v domě plném ostatních rodinných příslušníků najít klidné místo. Zvlášť když je to jak zákon schválnosti a vás vždy, když se chcete v klidu soustředit, někdo potřebuje. :) Ale tohle je přeci jen docela vztyčný bod, který, pokud se neumíte před okolním světem uzavřít do vlastní bubliny, vám hodně pomůže.

Mějte po ruce mobil

Zařízení, které snad vždy při čtení zahazuji do dálky, aby mě nerozptylovalo, v tomto případě mám vždy u sebe. Kdo by v dnešní době používal mobil, zvlášť když si můžete nějaký chytrý slovních s vyhledávačem stáhnout do mobilu. Já tam mám klasický Google překladač. Mě osobně na něm vyhovuje, že překládá i skrz kameru nebo fotografie, a i když je to samozřejmě dost krkolomné, tak už mi to v pár případech hodně pomohlo. Hlavně to přeloží ty slovíčka, která neznáme a samotnou větu si už pak vždy nějak složíte dohromady.

Vypisujte si neznámá slovíčka

„Pokud čteš něco historického, je fajn si 'dobová' slovíčka někam vypisovat.“ Touhle radou do článku přispěla @kakaova_knihovna a rozhodně má pravdu. Já jsem se krom klasiky s žádnou další historickou knihou nepotkala, ale rozhodně se tato rada dá využít ke čtení různých tematických knih. Například k takové viktoriánské detektivce pro dospívající, kterou je Stalking Jack the Ripper. V tomto příběhu se totiž hodně ocitáme na pitevně a vypisovat si zde například takové vnitřnosti se tu vyloženě hodí. :D

Jděte do jednoduchých románů

Pro začátek je určitě rozumné nepouštět se do žádných fiktivních světů. Už jen tím, že se pouštíte do jiného jazyka, vám může dělat dost velké problémy, takže není potřeba si to pro začátek ještě více ztěžovat. Ve fantasy se vždy musíte vyznat i v onom novém světě, pochopit jeho pravidla a autoři si zde často vymýšlí i svá vlastní slova, což celé čtení jen stíží…

Tak, a to by bylo úplně vše, co mě aktuálně napadá. Nečekaně se tento článek dost protáhl, takže doufám, že vám těch pár mých rad alespoň k něčemu bude. :) Doufám tedy, že jste si zde našli nějakou radu, která vám pomůže a třeba konečně překonáte onen strach ze čtení v cizím jazyce.

Líbil se vám článek? Byl vám alespoň trochu k užitku? Která rada vám nejvíce přirostla k srdci?

Budu moc ráda, když mi to napíšete do komentáře. A kdybyste měli nějaké své vlastní rady, určitě je sem napište. :)

Mějte se krásně,

vaše knihomolka Šárka