Svět plný stvůr, které neznají slitování…

Krev nejmocnějších

Autor: Monika Vorálková

Žánr: Fantasy, román, česká literatura

Počet stran: 430

Vydavatelství: Černý drak

Oficiální anotace: Argrand byl napaden! Warggové, zrůdné bytosti noci, zničili nejen sídlo, ale také celý dosavadní život aboretky Nayry. Dívka zvyklá na pohodlí hradu je nyní nucena utíkat divočinou. Zůstal jí jenom její poslední přeživší strážce Valaan. Společně s warggy se probudilo zlo spící tak dlouho, že na něho většina lidí zapomněla. Pohlcuje svět a jedno panství po druhém utápí v krvi. Touží po prastarém krystalu, jehož poslední úlomek skrývá právě Nayra.

Dívka je se svým strážcem vržena do víru děsivých událostí, v nichž bojuje nejen o holý život, ale také o osud celého světa. Na válečném území plném démonických stvůr musí křehká Nayra porazit mocného soupeře z dávných časů, a především musí bojovat sama se svými slabostmi a city. Z tohoto boje vyjde navždy změněná, stejně jako svět kolem ní. Není cesty zpět.

Autorka rozehrává epický příběh balancující stylově mezi Pánem prstenů a Písní ledu a ohně, přesto si drží jistý punc originality. Její svět je kouzelný i děsivý, přesně v těch správně odměřených dávkách.

"Knihy mlčí, to hvězdy o nich vyprávějí.

V tichu je zdáli pozoruji,

jak se ve svém omamném třpytu chvějí."

Celý život jsem žila v pohodlí svého hradu. Byla jsem vychovávána jako aboretka, budoucí vládkyně. Jenže nyní byl můj domov napaden. Warggové, nemilosrdné a zrůdné bytosti, které neznají slitování, zaútočily na můj hrad. Musím utéct!

Spolu s mým strážcem prcháme před nástrahami, které mi můj osud vhodil do cesty. Ovšem ať utíkáme kamkoliv, vždy nás najdou. Chtějí totiž úlomek prastarého krystalu, který u sebe ukrývám. Jenže jim ho nemůžu dát! Proto mi nezbývá nic jiného, než o svůj život bojovat…

"V nočních tmách a nocí temnou,

mezi kameny a v bezvětří,

kráčím chodbou nekonečnou,

mlčky sám… bezesný."

Fantasy příběh s úplně novým světem, který však chvílemi až moc připomíná Hru o trůny. Tak se dá jednoduše popsat kniha krev nejmocnějších od české autorky Moniky Vorálkové. Děj má strhující začátek, který vás okamžitě upoutá. Jenže ten konec? On vlastně nejen konec, ale celkově zbylých 300 stran – když opomenu prvních 100 – byl jeden velký zmatek, což je ohromná škoda…

Monika Vorálková (zdroj)

Kniha je vyprávěna er-formou a ze začátku působí ohromně čtivě. Jenže pak se vše změní. Děj začne být nudný a autorka se začne opakovat. Kdyby se autorka rozhodla knihu zkrátit a některé opakující se scény plné útěku ubrat, hned by to bylo daleko lepší. Postavy se jí však vcelku povedly vykreslit. Nejlépe se zhostila hlavní hrdinky Nayry. Jedná se o psychicky silnou dívku, která i přes svůj původ není rozmazlená a dokáže na čtenáře působit odhodlaně, takže si ji určitě mnozí oblíbí.

Na konci knihy nalezneme vysvětlivky a rodokmen, ale ani to čtenáři moc nepomůže se v ději vyznat. Jsme zde totiž vhozeni do světa, který vůbec neznáme a autorka po nás chce, abychom se v příběhu vyznali sami, a to pomalu bez žádného pomocného vodítka. Už jsem se tu zmínila o těch útěcích, a právě kvůli nim je knihy prakticky o ničem. Nayra se svým strážcem po celou dobu příběhu jen před něčím utíká a v pozadí toho všeho vzniká románek, který autor odhadne už od samého začátku. Takže děj není jen dost nudný, ale také hodně předvídatelný.

Co se týká obálky, tak je docela i pěkná a fotogenická. Na začátku se navíc ukrývá i mapa, za kterou by se nemusela stydět ani Maasová a dá s v ní dobře orientovat. Ale ty kresby? Sice to pěkně oživí celou knihu, ale vždyť z toho ani nelze určit, jestli se jedná o muže či ženu. Pokud jsou tedy postavy oblečené, což na jedné ilustraci nejsou…

Proč se to po tak skvělém začátku tolik zhoršilo? To je asi první myšlenka, která mě k této knize napadne. Když jsem začala číst, říkala jsem si, páni! Ale jak jsem četla dál a dál, nadšená jsem opravdu nebyla. Bohužel mě knížka ohromně zklamala, a to se ani raději nebudu vyjadřovat k tomu, jak mě rozčilovala podobnost se Hrou o trůny. Abych to tedy shrnula, tak tuto knížku už vážně nikdy číst nebudu. Ale mělo to dobrý námět, což se knížce musí nechat.

Příběh doporučuji těm, kteří mají rádi dlouhé a pomalé fantasy a nevadí jim, když v knize není moc akce…

A teď už hodnocení!

    65%

Znáte tuto knihu? Četli jste ji nebo se na ni chystáte? Pokud jste ji četli, jak se vám líbila?

Budu moc ráda, když mi to napíšete do komentářů. :)

Za knihu bych chtěla mockrát poděkovat nakladatelství Černý drak a pokud si jejich

knihy chcete pořídit, najdete je na e-shopu Žít s přírodou.