#31 Přečteno za měsíc - červenec 2019

Zdravím, knihomolové!

Vítám vás u nového článku, který pro vás snad bude plný tipů na čtení. Jak už jste z názvu poznali, mám tu tedy své červencové přečteno. Tento měsíc byl poměrně našlápnutý krásnými kousky, které se četli pomalu sami. V červenci se mi nakonec podařilo přečíst rovných třináct příběhů, a tak se na ně pojďme podívat…

Žánrově byl tento měsíc hodně rozverný. Mám tu nějaké to fantasy, sci-fi, romantiku a samozřejmě i thriller. Žádná z knížek naštěstí nebyla absolutní propadák. Tentokrát se mi dařilo brát do rukou vážně skvělé příběhy a doufám, že vás některý z nich zaujme.

Na začátku měsíce se mi dostala do rukou knížka z knižní štafety od Sběratelky knih. Jednalo se o Tatérku, což by měl být první díl z detektivní série od Alison Belsham. Příběh zněl vážně zajímavě a chvílemi i takový byl. Ovšem ohromně mě mrzelo, že zde autorka více nerozebrala téma tetování, na kterém se to vlastně celé odvíjelo. Celý děj byl takový povrchový a mně tu navíc chyběli i scény, které by mě přiměly příběhu věřit. Bylo to totiž vcelku přitažené za vlasy a poztrácelo to nějakou hloubku… Bylo však zajímavé zúčastnit se knižní štafety a moc si v knize přečíst poznámky jiného čtenáře.

Knihu jsem ohodnotila…     65%

Jak já zbožňuji styl psaní Marissy Meyer… Dalším červencovým příběhem byli Protivníci, tedy druhý díl ze série Renegáti. Co k tomu říct? Já mám tuto sérii vážně moc ráda. Stejně jako první díl, tak i tento jsem četla ve společném čtení s Terkou (Mrs.Jungová) a opět jsem si celý příběh stoprocentně užila. Ta myšlenka toho, že padouši vlastně nejsou padouši a ani hrdinové nejsou hrdinové, je na této knize skvělá. A navíc ty originální schopnosti… V tomhle mě autorka asi nikdy nepřestane bavit!

Mé hodnocení…     91%

Provaz lží od Christophera J. Yatese byl nečekaně strhující thriller, který mě donutil přemýšlet a vynutil si při čtení mou absolutní pozornost. Styl psaní autora však nesedne úplně každému. Zvlášť ne, pokud si chcete u thrilleru odpočinout… Mě však celá kniha ohromně bavila. Prolíná se tu přítomnost s minulostí, máme tu tři známé, kteří byli v dětství těmi nejlepšími přáteli, jenže v minulosti se něco stalo. Teď je všechny pojí jedno velké tajemství a čtenář se v knize probírá jejich psychikou a důvody, co je k jejich činům vlastně vedlo. Pro mě byl tento příběh jedním velkým překvapením, které vám jen a jen doporučuji.

Příběhu jsem dala…     88%

Pokud vás zajímá celá recenze najdete ji ZDE.

Na druhý díl ze série Dohazovači s.r.o. jsem se vážně těšila. Měly tu být mé oblíbené postavy a děj vypadal vážně slibně. Bohužel mě ale trochu zklamal. Pravidla touhy od Rachel Van Dyken jsou však stále perfektním příběhem, pokud hledáte knihu, u které si odpočinete a neberete energii. Je to jednoduché, milé, vtipné a chvílemi dost praštěné. To však u podobných příběhů nevadí. První kniha sice byla lepší, ale ani tento příběh zas jiné dvojice nebyl špatný.

Mé hodnocení…     73%

Recenzi na Pravidla touhy najdete ZDE.

Kniha Klub sebevrahů od Rachel Heng mě popravdě zpočátku nejvíce zaujala svou obálkou. Byla jsem však také zvědavá, jaký příběh bude, když se jedná o sci-fi thriller. Od knihy jsem očekávala úplně něco jiného. Myslela jsem si, že to bude příběh plný akce. Ovšem tak to nebylo. Kniha v sobě akci neměla pomalu žádnou, ale ukrývala v ději nádherné myšlenky. Tento děj vás donutí přemýšlet. Je tu nádherné uvažování o životě a také o tom, jaké to je, když se poruší lidská přirozenost, což je v tomto případě umírání. Já jsem z příběhu byla tedy nakonec nečekaně nadšená a moc vám knihu doporučuji.

Klub sebevrahů jsem ohodnotila…     80%

Celou recenzi najdete ZDE.

V červenci jsem se konečně začala připravovat na letošní HumbookFest a jako první jsem se pustila do vychvalované Nikdynoci od Jaye Kristoffa. Tato kniha byla prostě a jednoduše boží! Je tu nádherně vykreslený a originální svět. Hlavní hrdinka je správně sarkastická, odvážná a její touha po pomstě vás prostě dostane. No, a pak tu máme pana Laskavého, stínového kocoura, který je vždy po boku hlavní hrdinky a pomalu vždy vás dokáže rozesmát. Pokud zbožňujete fantasy, tak Nikdynoc rozhodně potřebujete!

Mé hodnocení…     95%

Recenzi Nikdynoci naleznete ZDE.

Už od uveřejnění do kin, jsem se chtěla podívat na film Pět kroků od sebe… Jenže kniha měla přednost a já se k ní v červenci konečně dostala! Knihu napsali rovnou tři spisovatelé, a to Rachael Lippincott, Mikki Daughtryov a Tobias Iaconis. Hlavním tématem knihy je cystická fibróza a vypráví se zde příběh dvou dospívajících, kteří touto nemocí trpí a nečekaně se do sebe zamilují. Příběh je hodně krátký, krásně se čte, je nádherně romantický a mnohé dokáže i dohnat k slzám. Mně se kniha moc líbila a pokud i vy si rádi přečtete dojemný román, tak se po Pěti krocích od sebe rozhodně podívejte.

Knihu jsem ohodnotila…     84%

Pokud si chcete přečíst mé porovnání této knihy a její filmové podoby, najdete ho ZDE.

Poutavá anotace, zajímavý námět a nejlépe, když se vše pojí s dávnou minulostí. To jsou vždy thrillery, které mě na první pohled okamžitě zaujmou. A přesně takovým případem byla i Smrtící řeka od Dervly McTierrnan. Příběh byl naprosto strhující, čtivý a v mnohých ohledech i překvapivý. Já jsem autorce věřila každou větu a pokud hledáte odpočinkový krimi thriller, tak se po Smrtící řece podívejte.

Jak jsem příběh ohodnotila?     85%

Celou recenzi najdete ZDE.

Příběh Začít znovu od německé autorky Mony Kasten jsem si chtěla přečíst už od jejího vydání. Kniha se ke mně však dostala až nyní, ovšem musím přiznat, že to snad nešlo v lepší dobu. Příběh je totiž jak stvořený na letní čtení a já si užívala každou stránku. Je to milé, romantické, čtivé a dokonale si u příběhu odpočinete. Navíc to není jen povrchová romantika, ale autorka do děje dokázala vložit i hlubší myšlenky, což je u podobných románků cenné.

Mé hodnocení…     87%

Recenzi najdete ZDE.

Do Výpadku systémů od Marthy Wells jsem se pouštěla s celkem velkým očekáváním. Ovšem dostal se mi do rukou úplně jiný příběh, než jsem si myslela, že to bude. Kniha má pouhých 150 stran, takže je za tři hodiny přečtená a skvěle si u ní odpočinete. Ovšem příběhem je to takový průměr. Vzhledem k tomu, že jsem zvyklá na dlouhé knihy, tak tady mi chyběli nějaké podrobnější popisy. Ale pokud je tu zas někdo, kdo moc knihy nevyhledává a když už ano, tak si raději přečte něco kratšího, tak si myslím, že série Z deníků Robokata bude přesně pro vás.

Výpadku systémů jsem dala…     64%

Pokud vás zajímá celá má recenze, najdete ji ZDE.

Do knížky Poslední velký den od Tammy Robinson jsem se pouštěla s hodně velkými obavami. Myslela jsem si, že to bude mnohem horší než autorčina kniha Normálně jiní a zároveň jsem se ani nechtěla pouštět do příběhu, v němž hlavní hrdinka umírá na rakovinu. Ale po menším přemlouvání jsem se do knihy pustila a něco tak dokonalého jsem nečekala. Děj se vám ještě na dlouhou dobu usadí v hlavě a vy budete přemýšlet nad tím, co je pro vás v životě nejdůležitější. Celá kniha je nesmírně dojemná, romantická a postavy vám natolik přirostou k srdci, že závěr příběhu s největší pravděpodobností propláčete…

Tady to nešlo jinak než…     93%

Recenzi na celou knihu najdete ZDE.

Colleen Hoover je jednou z mých nejoblíbenějších autorek contemporary románů, takže jsem její novinku Na obtíž rozhodně nemohla minout. A bylo to opět skvělé! Pokud hledáte příběh, který bude působit tak přehnaně a nereálně, až mu celému naprosto podlehnete a uvěříte, tak se do tohoto příběhu rozhodně pusťte. Knížka v sobě ukrývá těžké téma depresí, složitých rodinných vztahů a mnoha dalšího, že ani nevěříte, co všechno se autorce do tak krátké knihy podařilo vložit. Colleen tedy opět nezklamala a já už se nemůžu dočkat na to, s čím přijde příště.

Příběh mě zkrátka dostal…     99%

Recenzi knížky Na obtíž najdete ZDE.

Červenec jsem završila nejnovější knížkou od Diany Gabaldon a to příběhem Lord John a Ďáblovy ruce. Jednalo se o historické detektivní povídky z různého období života Lorda Johna. Pro mě to bohužel bylo to nejslabší, co jsem od Diany četla. Ovšem zas bylo hodně zajímavé si přečíst, jak se autorce daří psát krátké popisy, na které z jejích knih rozhodně nemůžeme být zvyklí. Dokonce tu Lord John řešil i případ hraničící s fantasy, který byl podle mě z celé knihy tím nejzajímavějším!

Knize jsem dala…     72%

Celou recenzi najdete ZDE.

Tak, a to by bylo vše z dnešního článku. Já doufám, že vás některá z třinácti zmíněných knih zaujala a třeba si ji i přečtete. Inspirace zde bylo poměrně dost, tak snad jsem se vám některým příběhem trefila do vkusu. Tento měsíc jsem měla vážně šťastnou ruku a vybrat tak ten nejlepší příběh je vcelku obtížné. Mám tu totiž hned tři adepty! Nakonec ale vyhrálo srdce fantasy milovníka a tou nejlepší knihou za červenec je pro mě Nikdynoc od Jaye Kristoffa.

Jaký byl váš červenec? Kolik knih se vám podařilo přečíst? Četli jste některý příběh, který jsem četla i já? Pokud vás některá ze zmíněných knih zaujala, která to je?

Budu moc ráda, když mi to napíšete do komentářů. :)

Mějte se krásně,

vaše knihomolka Šárka